Československý vlčák

Toto plemeno vzniklo křížením německého ovčáka a karpatského vlka. Byl vyšlechtěn na našem území. Šlechtit se začal již v 50. letech a cílem bylo vyšlechtit psa, který by byl stejně odolný a silný jako vlk, ale který by nebyl tak nedůvěřivý a plachý. Nyní dovede bez velkých problémů uběhnout i 100 km a vzdorovat jakémukoli počasí. Jeho sluch, zrak i čich má mnohem více vyvinutý než ostatní plemena. FCI ho uznala v 80. letech a byl určen převážně pro armádní účely.

Československý vlčák je středně velké až velké plemeno, který svou stavbou těla, barvou i srstí velmi připomíná svého vlčího předchůdce. Po vlkovi také podědil svou pružnou chůzi. V kohoutku dosahuje do výšky více než 65 cm u fen asi 60 cm. Jeho váha se pohybuje kolem 25 kg.

Jeho hlava je velmi souměrná s podlouhlým čenichem a typickýma úzkýma vlčíma očima s jantarovou barvou. Čelisti má velmi silné a zuby vyvinuté s nůžkovým skusem. Jeho uši mají trojúhelníkovitý tvar a jsou velmi tenké a vzpřímené. Krk československého vlčáka je velmi dobře osvalený. Hrudník je souměrný a prostorný. Břicho má pevné. Jeho končetiny jsou rovné, pevné a svalnaté. Ocas je svěšený, při rozrušení je vztyčený nahoru. Velmi typický je pro něj lehký klus. Srst československého vlčáka je rovná a barva je může být žlutošedá nebo stříbrošedá, typická je pro něj světlá maska na hlavě, krku a také na hrudi. Na zimu mu narůstá velmi mohutná podsada.

Povaha

Československý vlčák je velmi temperamentní, aktivní a vytrvalý pes, který je velkým milovníkem pohybu. Bývá velmi odvážný a neohrožený. Po svém předchůdci vlkovi podědil velmi bystré smysly, orientační smysl a skvěle vyvinutý čich. Bohužel má také ale velký sklon k nedůvěřivosti. Toto plemeno je velmi přizpůsobivé všem povětrnostním podmínkám. Nemá problém s horkem, zimou ani s vlhkem. Díky tomu, je lepší chovat ho venku s velkým výběhem. Ačkoli jeho výchova vyžaduje velkou trpělivost, je tento vlčák svému pánovi naprosto oddaný. Československý vlčák téměř neštěká a spíše na sebe upozorňuje vytím nebo kňučením. Není vhodné ho chovat v bytě. Feny hárají pouze jednou do roka.

Československý vlčák je velmi krásné ale bohužel také náročné plemeno

Vyžaduje péči od zkušeného kynologa a potřebuje velmi kvalitní výcvik a jeho výchova není jednoduchá. Díky jeho vlčím předchůdcům může být velmi nedůvěřivý a je také značně citlivý. Pokud jste se rozhodli pro československého vlčáka, bude pro vás velkou výhodou, pokud budete mít kromě zkušeností se psy i informace o jeho předcích. Je potřeba být vnímavý a otevřený novým informacím a získat potřebné znalosti od ostatních chovatelů tohoto úctyhodného plemene. Pokud toto všechno podstoupíte, stanete se pro svého psa skutečným vůdcem a váš pes vám bude věrným přítelem.