Príma Receptář

Ano fíky s docela dobrými výsledky vypěstujete i u nás-a to díky mrazuvzdorným kulivarům (snesou až -16°C). Navíc se dají dobře rozmnožovat, stačí, když během léta odeberete malé větévky jako řízky. Odstříhneme asi 25 cm dlouhou vyzrálou větvičku, sestříháme listy na ½ čímž zmenšíme listovou plochu a zabráníme odparu. Můžeme použít stimulátor (tekutý nebo práškový) a řízek píchneme do rašelinového substrátu nebo do vody. Nádobu se substrátem můžeme zakrýt průhledným sáčkem pro udržení vlhkosti. I přesto většinou fíkové řízky odhodí listy a asi po 14ti dnech začne vytvářet kořeny. Na podzim řízek zasadíme do cca 9 cm květníku a necháme zimovat v zimní zahradě nebo studenější místnosti. Nelekejte se, protože většina kultivarů shazuje listy. Na jaře (duben) je potřeba malou rostlinku vysadit na slunné chráněné místo k jižní zdi domu, která bude sloužit pro vedení větví vzrostlejších stromů.

Dopřejeme jí humózní půdu a pomalupůsobící organická hnojiva. Nezapomínejte stromek každoročně hnojit, ale není potřeba kypřit (fíkovník má nejen hluboké, ale i povrchové kořeny). V období léta často zaléváme. Na podzim je vhodné nevyzrálé letorosty dostatečně přikrýt. Můžete si pomoci tím, že mladé letorosty opatrně ohnete k zemi. Přikryjte i půdu kolem fíkovníku, ochráníte tak povrchové kořeny. I pokud fíkovník částečně namrzne, měl by během jara zregenerovat. Během léta postupně vyřezávejte zdřevnatělé výhony. Fíkovník by měl mít pouze ohebné leterosty (jedno a dvouleté), protože právě na těch se na podzim dočkáme chutných plodů. Fíkovník rodí po 3-5 ti letech. Fíkovník lze pěstovat i v přenosných nádobách nebo sklenících.

Fíkovník je rodina bez mála 1000 druhů stromů a keřů z čeledi morušovníkovitých. Vyzrálé plody známe čerstvé i sušené. U nás se nejčastěji pěstuje fíkovník skvoň (Ficus carica). Jde o opadavý strom s nenápadnými květy a výbornými sladkými plody, které vypěstujete i u nás. Pokud ale rostlinku kupujete někde v zahradnictví, dávejte pozor, ať koupíte samičí rostlinu, která plodí. My ale doporučujeme koupit obě rostliny a vysadit je blízko sebe, ať má hmyz jednodušší opylování. Případně můžeme opylovat ručně-štětečkem. Vysadit ale můžete i druhy, které opylení nepotřebují a vegetativně množíme jen samičí rostliny. Z těchto druhů se fíků dočkáte mnohem pravděpodobněji.

Fíky jako ovoce

Fíky zná většina z nás sušené jako pochoutku nebo přísadu do cukroví. V supermarketech ale seženete i čerstvé cca 7 cm velké hruškovité fíky, které obsahují více než 20% cukru (fruktózy). Fíky obsahují velké množství vitamínů, minerálů a aminokyselin. Nechybí jim ani látky podporující trávení (enzymy). Fíky jsou vyhledávané pro podporu dobré nálady, zvyšují soustředění podporou mozkové činnosti a v obvazech hojí rány. Doporučuje se i při redukčních dietách.

Ovocné stromy

Červen je vhodná doba pro letní řez ovocných stromů a keřů. Nezapomeňte zaštípnout letorosty peckovin a protrhejte ovoce zejména u mladých stromků. Jinak plody zůstanou malé, bez chuti a dojde k vysílení stromku. Protrháním ulehčíte stromku a navíc mít méně velkých plodů, což vám usnadní sklizeň. Provedeme postřik proti obaleči jablečnému.

Sklizeň

Je nejvyšší čas pro sklízení ředkviček, salátů a samozřejmě rebarbory. Také ostříháme a nasušíme bylinky. Většina z nich (mj.oregano) sklízíme nejpozději v raném květu. Větve třešní přivazujeme směrem dolů, což nám ulehčí sklizeň.  Průběžně sklízíme jahody. Práci nám usnadní, pokud jsme je před tím nastlaly slámou nebo nějakým mulčem. Jahody sbírejte světle červené, na zralejších si rádi pochutnají práci, slimáci, ale i mravenci. Jahody postříkáme proti plísni šedé.

Zeleninu

Někdo by se mohl divit, ale v červnu můžeme vysít pozdnější odrůdy mrkve vhodné na uskladnění. Přímo na záhon můžeme vysít salát, zelí a růžičkovou kapustu a brokolici. Pokud už nechcete pěstovat druhou vlnu zeleniny, nasejte zelené hnojení. Jde o velmi výživné přírodní hnojivo a navíc se záhony nebudou zaplevelovat.

Průběžně vyštipujeme pažní výhonky tyčkových rajčat. Výhonky zbytečně rostlinu oslabují. Provedeme postřik proti plísni bramborové. Koncem června pak zaštípneme i vrchol rostliny, aby nebyla zbytečně vysoká. Rajčata na vrcholu rajčatové sazenice by stejně nestihla dozrát.

Řízkování okrasný keřů

Vegetativní rozmnožování řízkováním je možné u většiny okrasných javorů.  Nebojte se ale ani šácholanu nebo klematisu. Řízky odebírejte jen ze vzrostlejších keříků, kterým nebude odříznutí větévek vadit. Nejvhodnější dobou pro odběr jsou chladnější červnová rána. Vždy odebírejte jen vyzrálé větévky na 2-3 očka. Nachystejte si substrát na množení, řízek odlistěte do výšky 2 cm a zapíchněte do substrátu. Nezapomeňte ovlhčit.

Výsev dvouletých okrasných rostlin

Dvouletky jsou vlastně krátkověké trvalky. Pokud chceme mít například macešky příští rok na jaře, musíme je vysévat právě nyní. Výsev macešek je velmi jednoduchý. Na záhon nebo do truhlíku dáme substrát na množení do výšky ¾. Pokropíme a poházíme semínky (ta je lepší koupit) a jemně zasypeme zeminou. Semínka vyklíčí do 14ti dnů v případě, že nevyschly, proto často kropte. Pokud chcete přesazovat nebo množit trvalky, které jsou již dávno odkvetlé, můžete také v červnu.

Konec června

Koncem června nebo začátkem července vysévejte přímo na záhon pekingské zelí. Sázejte vzrostlé sazenice jahod, které stihnout do zimy zakořenit. Konec června a červenec je nejvhodnější doba pro odběr řízků z okrasných jehličnanů jako je například tis, thuja nebo lonicera nitida.

Kulturní rostliny jsou napadány různými nemocemi i škůdci – pan Václav Větvička, zámecký zahradník ze Štiřína ale moc dobře ví, že největšími nepřáteli rostlin jsou člověk a voda.

Nejen nemoci a škůdci totiž mohou za špatný zdravotní stav stromů a dalších rostlin. Fyziologické poruchy mohou být následkem nedostatečné výživy.

Pihovitost (hořká fyziologická skvrnitost) jablek

Jedná se o velmi častou fyziologickou poruchu, která se projeví u vyzrálých jablek ještě na stromě. Na plodech se vytvářejí nevzhledné, asi 1 cm velké hořké fleky, které tvoří odumřelé buňky. Jde tedy o estetickou, ale i chuťovou vadou. Příčinou pihovitosti nejsou ani plísně ani houby, ale dokonce ani žádní škůdci. Příčinou je nedostatečný přísun vápníku. Ale pozor, nepomůžete s vápněním půdy.

Vápník musí být pro rostliny v přijatelné a dostupné formě. Pro rostliny přístupný vápník musíme rostlinám dopřávat pomocí speciálních hnojiv. Většinou totiž platí, že čím více hnojíme dusíkem, draslíkem a hořčíkem tím menší množství vápníku je pro rostliny přístupné.

Jak na pihovitost jablek?

• Pomoci si můžete listovými postřiky, které se provádějí po celé léto. Samozřejmostí by měl být odborný řez ovocných stromů. Vedlejší letorosty totiž plodům v přísunu vápníku konkurují. Používá se buď speciální vápenné postřiky nebo klasický chlorid vápenatý ve velmi nízké koncentraci (0,5 – 1 %). Do postřiku můžete bez obav přidat fungicidní prostředky, nemusíte tedy stříkat vícekrát. Rovněž je možno do roztoku chloridu vápenatého na několik sekund ponořit jablka určená k uskladnění.
• Hnojte tak, aby byly všechny prvky ve vyváženém poměru. Dusíkatá hnojiva znemožňují stromům přijímat vápník kořenovým systémem.
• Prořezávejte stromy odborně. Příliš hustá koruna, ale i radikální zimní řez může zapříčinit nedostatečnou výživu plodů přístupným vápníkem.
• Nenechte půdu kolem stromů zcela vyschnout. Nikdy je ale nepřemokřujte zejména ke konci vegetační doby.

Náchylnými odrůdami jsou: Boskoopské červené, Dukát,  Lord Lambourne, Šampion, Vanda

Obaleč jablečný

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) patří mezi škodlivé motýli a napadá nejenom jabloně, ale také hrušky, meruňky, kdoule, ale dokonce i vlašské ořechy. Motýl obaleče naklade vajíčka do malých plodů a my pak říkáme, že je plod červivý. Housenka totiž vyžírá vnitřek plodu, který je nevzhledný. Až 2 cm dlouhá housenka přezimuje v pevném pavučinovém zámotku na kmenech a na jaře se zakuklí. Během května se z kukly vylíhne motýl, který opět klade vajíčka na malinké plody jabloní, hrušní a ostatního ovoce. Z jednoho vajíčka se vylíhne jedna housenka, která dokáže zničit až 3 plody.

Ochrana proti obalečům

Proti obalečům můžeme bojovat biologicky-a to přirozenými nepříteli jako jsou lumíci a sýkory. Dále můžete používat lepící pásy. Možná je i chemická ochrana. Postřik se ale musí správně načasovat asi týden po nakladení vajíček. K nakladení dochází pokud teplota během některého květnových večerů přesáhne 16 stupňů. Jako postřik vybírejte insekticidy, které neškodí užitečnému hmyzu.

Mezi nejznámější postřiky proti obaleči jablečnému je Alimetrin, Biobit, Calypso, Dimilin, Insegar nebo Spintor.

Obaleč švestkový

Obaleč švestkový (Cydia funebrana) je příbuzným již zmiňovaného obaleče jablečného a také ho řadíme mezi plodokazné obalečovité motýly. Tento asi centimetr velký obaleč napadá švestky, slivoně, ale i broskve nebo meruňky a způsobuje předčasný opad plodů a tím výrazně snižuje výnosy. Plody, které neopadnou jsou vyžrané, špatně dozrávají a celkově velmi oslabují celý strom, který je následně náchylnější na další choroby.

Obaleč švestkový se během sezóny rozmnožuje dvakrát, přičemž nejvíce škody napáchá jeho druhá generace, která nalétává na stromy koncem léta. Housenky se živý již skoro zralými plody a následně se kuklí na kůře nebo opadaných listech.

Jak bojovat proti obaleči švestkovému

Opět se do boje s tímto škodlivým motýlem můžeme pustit díky přirozeným nepřátelům jako jsou někteří ptáci nebo lumčíci. Pomoci si můžeme i pěstováním velmi raných odrůd slivoní či švestek. Tím se vyhneme 2.generaci obalečů v daném roce. První generace totiž zdaleka nenapáchá tolik škod.

Chemické postřiky se většinou používají jen na 2.generační stádium. Postříkejte všechny stromy několik dní po náletu, který zjistíte díky lepovým páskám (feromonové lapače CF). Mezi účinné postřiky patří insekticid Kalypso, Dimilin nebo třeba Insegar.

Základem pro pěstování chutných broskví je bezesporu výběr vhodné odrůdy a stanoviště. Pokud máte chráněné stanoviště, lze tyto stromy pěstovat i mimo nížiny. Vždy jim ale dopřejte dostatek světla, zálivky, ale také speciální hnojení. Právě u broskvoní nedoporučujeme používat univerzální hnojiva nebo dokonce čerstvý kompost či hnůj. Pokud na zahrádce nemáte lehkou úrodnou půdu, můžete si pomoci klasickým zahradním substrátem- broskvoním totiž vyhovuje neutrální pH s větším obsahem vápníku.

Broskvoně vysazujeme na jaře, protože do zimy stihnou nasadit velkém množství malých kořínků a stromek lépe přezimuje. Před výsadbou substrát vyhnojte, ale nezapomeňte rovněž na přihnojování během celé vegetační doby zejména u plodících stromů.

Hnojení vzrostlých stromů

Při dokvětu broskvoní je potřeba podpořit velikost a kvalitu plodů. Hnojením ale zvyšujeme také odolnost a celkově dobrý stav broskvoní. Vitalita stromu je základ pro růst a odolnost proti kadeřavosti i škůdcům.

Vodorozpustné hnojivo jednoduše rozmícháme ve vodě a broskvoň zalijeme. Takto vytvořený hnojící roztok použijeme 4 x za rok. Dále můžeme podpořit vstřebávání živin. Roztok Lignohumátu v barvě tmavšího čaje dáme do postřikovače a postříkáme jím listy stromu. Lignohumát je naprosto univerzální vodorozpustný balzám pro rostliny. Jako postřik na listy lze použít i na zeleninu a další ovocné i okrasné stromy.

Broskvoně řežeme nejlépe po odplození. Pokud jste to ale nestihli, můžete provést i jarní řez, protože tyto stromy je potřeba řezat intenzivně každý rok, kdy se snažíme zapěstovat jednoleté výhony. I jejich počet je ale potřeba zredukovat, aby koruna byla dostatečně světlá.

Jarní řez broskvoní

S tímto řezem nesmíme spěchat-musíme počkat na narašení broskvoní. Odstraňujeme větve bez pupenů a ty, které zasahují do koruny broskvoní. Koruna by měla být kotlovitá, kdy jsme při výsadbě malého stromku odstranili terminální větev (viz obrázek).

Na řez vždy použijte čisté ostré kvalitní stříhací nůžky nebo dvouruční nůžky či pilku. Dále budete potřebovat obyčejný latex na zatření velkých ran.

Odstraňujeme větve směřující k zemi a ty, které vyrůstají z kmene. Dále uplatňujeme modifikovaný zpětný řez. Odstraníme odplozelé ohlé větve až na poslední plodící vyvinutý výhon. Plodné dřevo musí být co nejblíže kosterní větvi.

Letní řez broskvoní

Ten provádíme na přelomu června a července, kdy zakrátíme větve a můžeme provést redukci plodů.

Anthonomus pomorum je latinský název květopase jabloňového, který patří do skupiny nosatcovitých brouků. Jde o létavého brouka, který při na jaře při vyšších teplotách teplotě nalétává do korun rašících jabloní a klade asi 1 mm velká vajíčka do květních poupat jabloní a hrušní, které pak vylíhlé larvy vyžírají. To má za následek, že květní lístky hnědnou a zasychají, květ se neotvírá a uschlý odpadá nebo z něho vyroste velmi deformovaný plod.

Obrana proti květopasům

Škodí zejména larvy těchto brouků, které jsou světle žluté s hnědou hlavou a dosahují délky cca 5 mm. Tyto larvy se líhnou z malých vajíček, které klade oplozená samička během jara, kdy je také nejlepší aplikovat postřik insekticidním postřikem Calypso. Jde o vodou ředitelný postřik ve formě suspenzního koncentrátu. Jeho účinnou látkou je Thiacloprid v koncentraci 480 g/l.

Calypso aplikujte jako ochranu proti žravým škůdcům u hrušní, jabloní, ale dokonce i třešní, višní, slivoní a brambor. Ošetření postřikem provádějte za teplého počasí. V případě chladného počasí se doporučuje ošetření za 14 dní opakovat.

Americké padlí angreštové napadá, jak již název prozrazuje angrešt, ale také rybíz případně i jejich křížence.

Padlí postihuje téměř celou rostlinu, protože napadá nervový systém rostliny. Nemoc můžete pozorovat na plodech, letorostech i větévkách a to ve formě postupně hnědnoucích bílých povlaků. Napadená rostlina chřadne a postupně dojde k její záhubě, protože vlivem dodatečného obrůstání nedostatečně vyzrávají a proto mají sníženou odolnost vůči mrazům.

Ochrana proti padlí

Vždy je lepší nakupovat pouze rezistentní sazenice. Preventivně stříkáme před počátkem kvetení. V oblastech, kde je výskyt choroby častý nebo u keříků, které trochu zanedbáváme (nedostatečná výživa a závlaha, zastíněné lokality). Ošetření postřikem opakujeme dvakrát až třikrát v intervalech 5 až 10 dní.

Vhodným postřikem je přípravek Discus. Jde o fungicidní přípravek proti houbovým chorobám a lze ho použít pro ošetření angreštu, rybízu, ale i jabloní, révy vinné, máku a růží.

Příbuzná houbová choroba-Padlí evropské

Evropské padlí angreštové (Microsphaera grossulariae) je v poslední letech poměrně vymícená choroba, ale sem tam se objevit může zejména u značně zanedbaných rostlin. Choroba napadá především jen listy, které deformuje. Plody nejsou tolik chutné. Houba Microsphaera, která způsobuje evropské padlí přezimuje poměrně snadno a na jaře se rozšiřuje sporami.