Príma Receptář

Třebaže obsah živin může být v půdě v dostatečném množství, nemusí být ve formě, která je pro rostliny přístupná (rozpuštěné minerální ionty). Právě nedostatek přístupných stopových prvků může rostlinám přivodit nemalé problémy, které se mohou projevovat podobně jako napadení houbovými chorobami. Výskyt poruch z nedostatku přijatelných živin je vcelku běžný jev, který ovšem rostlinu oslabuje a ta je pak náchylnější k chorobám a škůdcům. Příčinou může být i hnojivo s nevhodným poměrem živin.

Jak poznám, že jde o chybu ve výživě rostlin-chlorózy?

Poznat chlorózu od houbových chorob je poměrně jednoduché. U chloróz způsobeným nedostatkem železa ve výživě rostlin zůstává žilnatina tmavě zelená a mezi žilkami najdeme žloutenku. Chloróza není chorobou, ale poruchou v důsledku nedostatku železa. Chloróza se objevuje nejen na okrasných pokojových rostlinách a balkonovkách, ale také velmi často na citrusech a ovocných stromek. Přírůstky dřeva jetorostů ovocných stromů jsou malé, dřevo špatně vyzrává a vymrzá. Rostliny špatně nakvétají a téměř neplodí.

Jak na chlorózy?

Bránit se můžete hnojivy a postřiky se zvýšeným obsahem železa. Příkladem  takového přípravku může být Harmonie železo. S postřiky se začíná již při prvních příznacích. Hnojivo HARMONIE Železo je koncentrát se zvýšeným obsahem železa ve formě chelátu EDTA a komplexem aminocitrátu. Zajišťuje zvýšenou intenzitu fotosyntézy a odolnost rostlin na stres.

Chrání před fyziologickými poruchami způsobenými nedostatkem železa (chlorózy, světlezelené listy atd.).

Nedostatek přijatelného vápníku

Typickými příznaky jsou hořká skvrnitost (pihovitost) jablek, suché hniloby konců plodů plodové zeleniny a podobně. Vápník v přijatelné formě může chybět rostlinám i ve vápenatých půdách.

Vápník nejlépe aplikujeme postřikem na list. HARMONIE Vápník je minerální hnojivo s vysokým obsahem vápníku s dusíkem, hořčíkem a mikroprvky. Předchází nedostatku vápníku zejména v kyselých půdách, kde je vápníku málo a je pro rostliny nepřípustný. Postřik doporučujeme aplikovat zejména na jabloně, protože se zlepšují skladovací podmínky, svěžest a vybarvení jablek. Má preventivní účinky proti fyziologickým chorobám a poškození ovoce, způsobeným deficitem vápníku jako: hořká skvrnitost, propadnutí, suchá hniloba konců, hnědnutí slupky, hnědnutí okrajů listů, moučnatění, rozpad a další.

Kadeřavost broskvoní je houbová choroba způsobená houbou Taphrina deformans (puchýřnatka broskvoňová).

Jak již název napovídá, způsobuje deformaci ve formě puchýřů, které se zprvu objevují na mladých listech. Následně ke kadeřavosti čepelí listů dochází v podstatě u velkého procenta listů, které uschnou a opadnou. Protože se nám hromadily dotazy, jaké přípravky proti kadeřavosti broskvoní použít, přinášíme vám jejich základní přehled. V prvé řadě si ale musíte uvědomit, že první stříkání chemickými prostředky proti kadeřavosti je potřeba provést již v zimním období, kdy se klidové blastospory choroby probouzejí. Ovšem zdaleka se nejvíce osvědčuje jedno ošetření na podzim, jedno v zimním období a následně postřik organickými fungicidy. Blastospory, ve kterých choroba přečkává nepříznivé podmínky, je totiž velmi dobře chráněna a jeden postřik na ochranu proti propuknutí infekce zpravidla nestačí.

Kocide 2000

Jde o kontaktní měďnatý fungicid a baktericid ve vodě dispergovatelných mikrogranulí. Působí proti plísním, listovým skvrnitostem, bakteriózám a na protimrazovou ochranu stromů. Na rostlině vytváří viditelný, jemný, modrozelený, rovnoměrně rozprostřený pokryv, který je odolný smývání deštěm. V našich podmínkách se používá proti již zmiňované kadeřavosti, ale také proti plísni na bramborách.

Díky formě mikrogranulí se tento přípravek velmi dobře dávkuje. Proti kadeřavosti stříkáme celý strom v období nalévání pupenů, nejpozději na počátku rašení, když se začínají otevírat terminální pupeny (únor, březen). Na 10 litrů vody použijeme 35 g přípravku. Toto množství nám vystačí na postřik cca 5ti-10ti stromů. Odborníci doporučují používat se smáčedlem Silwet Star, které snižuje koncentraci nutnou k postřiku a pomáhá přípravku lépe ulpívat na všech částech rostliny.

Stejnou účinnou látku, tedy hydroxid měďnatý (Cu(OH)₂), můžeme najít i v dalším běžně dostupném a nám dobře známém prostředku, Champion 50 WP. Oproti Kocide se jedná o koncentrovanější přípravek, proto nám stačí na 10 litů vody 6 g přípravku. Přípravek vyniká velmi jemnou strukturou, a proto se perfektně rozpouští. Odpadají tak problémy s ucpáváním trysek postřikovačů, navíc nesedimentuje v nádržích a dobře ulpívá na ošetřených rostlinách.

Kuprikol

Kuprikol 50 opět patří mezi přípravky měďnatého charakteru. Jeho účinnou složkou je koncentrát oxychloridu mědi, který se ředí tak, že na 10 litrů vody použijeme 60 g přípravku. Kuprikol 50 lze krom kadeřavosti použít i proti dalším houbovým chorobám. Proti kadeřavosti opět stříkáme v době nalévání pupenů, kde teplota vzduchu po několik dní neklesla pod 8 stupňů.

Organické fungicidy

Organické fungicidy nám poslouží jako postřik, který následuje několik dní po ošetření měďnatými přípravky. Příkladem může být kontaktní granulovaný organický fungicid Delan 70WDG, který ředíme tak, že na 10 litrů vody použijeme 10 gramů přípravku. Jeho účinnou látkou je dithianon. Lze ho použít i jako postřik peckovin proti skvrnitosti.

Syllit 65 WP je lokálně systémový fungicid s výrazným protihoubovým účinkem. Krom kadeřavosti lze použít na strupovitost jabloní, skvrnitost a hnědnutí listů peckovin a proti černé skvrnitosti růží. Účinnou látkou je koncentrát Dodine, který se ředí v poměru na 10 litrů vody 10 g přípravku.

Dalšími chemickým přípravkem z řady organických fungicidů, které jsou na našem trhu běžně k mání, je Dithane DG Neotec.

Jabloně jsou nejméně náročným a také nejpěstovanějším ovocným stromem u nás. Stačí si vybrat tu správnou odrůdu a malý stromek zasadit právě v této době, tedy na podzim až do zámrazu. Pokud už nějakou jabloň máte, nezapomeňte na jejich správné zazimování. Ochrana ovocných stromů postřiky se prování i v období října a teplejšího listopadu.

Díky novým zkušenostem odborníci doporučují podzimní postřiky tekutými hnojivy a to při opadu listí roztokem močoviny s vodou v poměru 4:1. Močovina navíc přispívá k bio rozkladu spadaného listí. Další postřik by měl následovat měďnatým přípravkem (Kocide) po opadu listí. Jde o přípravek, který lze na jaře použít na všechny stromy včetně broskvoní-a to proti kadeřavosti. Broskve postříkáme ještě na jaře asi 2 až 3x. Mědí ale můžeme postříkat dřevo všech ovocných stromů. Pak se zbytky houbových chorob nemohou dostat do kůry a nemohou tam přezimovat. Vybírejte přípravky odolné dešti.

Odrůdy jabloní

Při výběru správné odrůdy jabloně bychom se krom chuti měli zajímat zejména o odolnost pro danou oblast. Pak se vyhneme nadměrnému používání chemických ochranných prostředků proti houbám, chorobám i škůdcům. Pokud vyberete správné odrůdy, můžete se ze šťavnatých jablíček těšit od léta až do podzimu. Při správném uskladnění plodů až do února.

Letní odrůdy

Letní odrůdy totiž dozrávají již začátkem prázdnin. Letní jablíčka jsou vhodná pro okamžitou konzumaci, nikdy ne na uskladnění. Příkladem raných jablíček mohou být jabloně Atlas, Julia, Mia, Ontario nebo třeba Selena.

.

Zlatava

Díky několikanásobnému křížení je slovenská Zlatava poměrně odolná, vhodná do středních i vyšších poloh. Jde o pozdně letní jablko zelenožluté barvy, při zrání se vybarvuje do oranžovočervena.  Slupka tenká, hladká a lesklá. Dužnina je nažloutlá, navinule sladká, jemné konzistence, středně šťavnatá, aromatická.

Zuzana

Zuzana je česká středně raná křížená odrůda se středně silným růstem stromu. Jablka jsou poměrně velká, nepravidelného kuželovitého tvaru. Barva jablka je zelenavě až sytě žlutá, překrytá oranžově červenou až karmínovou krycí barvou nanesenou nejčastěji ve formě krátkého žíhání a hustého mramorování. Dužnina je šťavnatá, nakyslá, velmi dobrá.

Liberty

Liberty je několikanásobný kříženec původem z Kanady. Jedna z mála odrůd středně silné slupky se sytě zelenou barvou, která je překrytá celokrajně rozmytým, tmavě červeným zabarvením. Tato odrůda se nedá příliš dlouho skladovat, ale je odolná vůči strupovitosti a padlí.

.

Zimní odrůdy

Jablka těchto odrůd se hodí k uskladnění, většinou se nedají rovnou konzumovat, musí se nechat tzv. odležet. Při dobrém uskladnění se z plodů zimních odrůd budete těšit až do března. Hlavním zástupcem je Rubiola. Dále pak Bohemia, Golden Delicious, Jonagold, Rubín, Idared, Zuzana, Melrose, Gloster, Ontario, Karmína.

Ano fíky s docela dobrými výsledky vypěstujete i u nás-a to díky mrazuvzdorným kulivarům (snesou až -16°C). Navíc se dají dobře rozmnožovat, stačí, když během léta odeberete malé větévky jako řízky. Odstříhneme asi 25 cm dlouhou vyzrálou větvičku, sestříháme listy na ½ čímž zmenšíme listovou plochu a zabráníme odparu. Můžeme použít stimulátor (tekutý nebo práškový) a řízek píchneme do rašelinového substrátu nebo do vody. Nádobu se substrátem můžeme zakrýt průhledným sáčkem pro udržení vlhkosti. I přesto většinou fíkové řízky odhodí listy a asi po 14ti dnech začne vytvářet kořeny. Na podzim řízek zasadíme do cca 9 cm květníku a necháme zimovat v zimní zahradě nebo studenější místnosti. Nelekejte se, protože většina kultivarů shazuje listy. Na jaře (duben) je potřeba malou rostlinku vysadit na slunné chráněné místo k jižní zdi domu, která bude sloužit pro vedení větví vzrostlejších stromů.

Dopřejeme jí humózní půdu a pomalupůsobící organická hnojiva. Nezapomínejte stromek každoročně hnojit, ale není potřeba kypřit (fíkovník má nejen hluboké, ale i povrchové kořeny). V období léta často zaléváme. Na podzim je vhodné nevyzrálé letorosty dostatečně přikrýt. Můžete si pomoci tím, že mladé letorosty opatrně ohnete k zemi. Přikryjte i půdu kolem fíkovníku, ochráníte tak povrchové kořeny. I pokud fíkovník částečně namrzne, měl by během jara zregenerovat. Během léta postupně vyřezávejte zdřevnatělé výhony. Fíkovník by měl mít pouze ohebné leterosty (jedno a dvouleté), protože právě na těch se na podzim dočkáme chutných plodů. Fíkovník rodí po 3-5 ti letech. Fíkovník lze pěstovat i v přenosných nádobách nebo sklenících.

Fíkovník je rodina bez mála 1000 druhů stromů a keřů z čeledi morušovníkovitých. Vyzrálé plody známe čerstvé i sušené. U nás se nejčastěji pěstuje fíkovník skvoň (Ficus carica). Jde o opadavý strom s nenápadnými květy a výbornými sladkými plody, které vypěstujete i u nás. Pokud ale rostlinku kupujete někde v zahradnictví, dávejte pozor, ať koupíte samičí rostlinu, která plodí. My ale doporučujeme koupit obě rostliny a vysadit je blízko sebe, ať má hmyz jednodušší opylování. Případně můžeme opylovat ručně-štětečkem. Vysadit ale můžete i druhy, které opylení nepotřebují a vegetativně množíme jen samičí rostliny. Z těchto druhů se fíků dočkáte mnohem pravděpodobněji.

Fíky jako ovoce

Fíky zná většina z nás sušené jako pochoutku nebo přísadu do cukroví. V supermarketech ale seženete i čerstvé cca 7 cm velké hruškovité fíky, které obsahují více než 20% cukru (fruktózy). Fíky obsahují velké množství vitamínů, minerálů a aminokyselin. Nechybí jim ani látky podporující trávení (enzymy). Fíky jsou vyhledávané pro podporu dobré nálady, zvyšují soustředění podporou mozkové činnosti a v obvazech hojí rány. Doporučuje se i při redukčních dietách.

Ovocné stromy

Červen je vhodná doba pro letní řez ovocných stromů a keřů. Nezapomeňte zaštípnout letorosty peckovin a protrhejte ovoce zejména u mladých stromků. Jinak plody zůstanou malé, bez chuti a dojde k vysílení stromku. Protrháním ulehčíte stromku a navíc mít méně velkých plodů, což vám usnadní sklizeň. Provedeme postřik proti obaleči jablečnému.

Sklizeň

Je nejvyšší čas pro sklízení ředkviček, salátů a samozřejmě rebarbory. Také ostříháme a nasušíme bylinky. Většina z nich (mj.oregano) sklízíme nejpozději v raném květu. Větve třešní přivazujeme směrem dolů, což nám ulehčí sklizeň.  Průběžně sklízíme jahody. Práci nám usnadní, pokud jsme je před tím nastlaly slámou nebo nějakým mulčem. Jahody sbírejte světle červené, na zralejších si rádi pochutnají práci, slimáci, ale i mravenci. Jahody postříkáme proti plísni šedé.

Zeleninu

Někdo by se mohl divit, ale v červnu můžeme vysít pozdnější odrůdy mrkve vhodné na uskladnění. Přímo na záhon můžeme vysít salát, zelí a růžičkovou kapustu a brokolici. Pokud už nechcete pěstovat druhou vlnu zeleniny, nasejte zelené hnojení. Jde o velmi výživné přírodní hnojivo a navíc se záhony nebudou zaplevelovat.

Průběžně vyštipujeme pažní výhonky tyčkových rajčat. Výhonky zbytečně rostlinu oslabují. Provedeme postřik proti plísni bramborové. Koncem června pak zaštípneme i vrchol rostliny, aby nebyla zbytečně vysoká. Rajčata na vrcholu rajčatové sazenice by stejně nestihla dozrát.

Řízkování okrasný keřů

Vegetativní rozmnožování řízkováním je možné u většiny okrasných javorů.  Nebojte se ale ani šácholanu nebo klematisu. Řízky odebírejte jen ze vzrostlejších keříků, kterým nebude odříznutí větévek vadit. Nejvhodnější dobou pro odběr jsou chladnější červnová rána. Vždy odebírejte jen vyzrálé větévky na 2-3 očka. Nachystejte si substrát na množení, řízek odlistěte do výšky 2 cm a zapíchněte do substrátu. Nezapomeňte ovlhčit.

Výsev dvouletých okrasných rostlin

Dvouletky jsou vlastně krátkověké trvalky. Pokud chceme mít například macešky příští rok na jaře, musíme je vysévat právě nyní. Výsev macešek je velmi jednoduchý. Na záhon nebo do truhlíku dáme substrát na množení do výšky ¾. Pokropíme a poházíme semínky (ta je lepší koupit) a jemně zasypeme zeminou. Semínka vyklíčí do 14ti dnů v případě, že nevyschly, proto často kropte. Pokud chcete přesazovat nebo množit trvalky, které jsou již dávno odkvetlé, můžete také v červnu.

Konec června

Koncem června nebo začátkem července vysévejte přímo na záhon pekingské zelí. Sázejte vzrostlé sazenice jahod, které stihnout do zimy zakořenit. Konec června a červenec je nejvhodnější doba pro odběr řízků z okrasných jehličnanů jako je například tis, thuja nebo lonicera nitida.

Kulturní rostliny jsou napadány různými nemocemi i škůdci – pan Václav Větvička, zámecký zahradník ze Štiřína ale moc dobře ví, že největšími nepřáteli rostlin jsou člověk a voda.

Nejen nemoci a škůdci totiž mohou za špatný zdravotní stav stromů a dalších rostlin. Fyziologické poruchy mohou být následkem nedostatečné výživy.

Pihovitost (hořká fyziologická skvrnitost) jablek

Jedná se o velmi častou fyziologickou poruchu, která se projeví u vyzrálých jablek ještě na stromě. Na plodech se vytvářejí nevzhledné, asi 1 cm velké hořké fleky, které tvoří odumřelé buňky. Jde tedy o estetickou, ale i chuťovou vadou. Příčinou pihovitosti nejsou ani plísně ani houby, ale dokonce ani žádní škůdci. Příčinou je nedostatečný přísun vápníku. Ale pozor, nepomůžete s vápněním půdy.

Vápník musí být pro rostliny v přijatelné a dostupné formě. Pro rostliny přístupný vápník musíme rostlinám dopřávat pomocí speciálních hnojiv. Většinou totiž platí, že čím více hnojíme dusíkem, draslíkem a hořčíkem tím menší množství vápníku je pro rostliny přístupné.

Jak na pihovitost jablek?

• Pomoci si můžete listovými postřiky, které se provádějí po celé léto. Samozřejmostí by měl být odborný řez ovocných stromů. Vedlejší letorosty totiž plodům v přísunu vápníku konkurují. Používá se buď speciální vápenné postřiky nebo klasický chlorid vápenatý ve velmi nízké koncentraci (0,5 – 1 %). Do postřiku můžete bez obav přidat fungicidní prostředky, nemusíte tedy stříkat vícekrát. Rovněž je možno do roztoku chloridu vápenatého na několik sekund ponořit jablka určená k uskladnění.
• Hnojte tak, aby byly všechny prvky ve vyváženém poměru. Dusíkatá hnojiva znemožňují stromům přijímat vápník kořenovým systémem.
• Prořezávejte stromy odborně. Příliš hustá koruna, ale i radikální zimní řez může zapříčinit nedostatečnou výživu plodů přístupným vápníkem.
• Nenechte půdu kolem stromů zcela vyschnout. Nikdy je ale nepřemokřujte zejména ke konci vegetační doby.

Náchylnými odrůdami jsou: Boskoopské červené, Dukát,  Lord Lambourne, Šampion, Vanda

Obaleč jablečný

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) patří mezi škodlivé motýli a napadá nejenom jabloně, ale také hrušky, meruňky, kdoule, ale dokonce i vlašské ořechy. Motýl obaleče naklade vajíčka do malých plodů a my pak říkáme, že je plod červivý. Housenka totiž vyžírá vnitřek plodu, který je nevzhledný. Až 2 cm dlouhá housenka přezimuje v pevném pavučinovém zámotku na kmenech a na jaře se zakuklí. Během května se z kukly vylíhne motýl, který opět klade vajíčka na malinké plody jabloní, hrušní a ostatního ovoce. Z jednoho vajíčka se vylíhne jedna housenka, která dokáže zničit až 3 plody.

Ochrana proti obalečům

Proti obalečům můžeme bojovat biologicky-a to přirozenými nepříteli jako jsou lumíci a sýkory. Dále můžete používat lepící pásy. Možná je i chemická ochrana. Postřik se ale musí správně načasovat asi týden po nakladení vajíček. K nakladení dochází pokud teplota během některého květnových večerů přesáhne 16 stupňů. Jako postřik vybírejte insekticidy, které neškodí užitečnému hmyzu.

Mezi nejznámější postřiky proti obaleči jablečnému je Alimetrin, Biobit, Calypso, Dimilin, Insegar nebo Spintor.

Obaleč švestkový

Obaleč švestkový (Cydia funebrana) je příbuzným již zmiňovaného obaleče jablečného a také ho řadíme mezi plodokazné obalečovité motýly. Tento asi centimetr velký obaleč napadá švestky, slivoně, ale i broskve nebo meruňky a způsobuje předčasný opad plodů a tím výrazně snižuje výnosy. Plody, které neopadnou jsou vyžrané, špatně dozrávají a celkově velmi oslabují celý strom, který je následně náchylnější na další choroby.

Obaleč švestkový se během sezóny rozmnožuje dvakrát, přičemž nejvíce škody napáchá jeho druhá generace, která nalétává na stromy koncem léta. Housenky se živý již skoro zralými plody a následně se kuklí na kůře nebo opadaných listech.

Jak bojovat proti obaleči švestkovému

Opět se do boje s tímto škodlivým motýlem můžeme pustit díky přirozeným nepřátelům jako jsou někteří ptáci nebo lumčíci. Pomoci si můžeme i pěstováním velmi raných odrůd slivoní či švestek. Tím se vyhneme 2.generaci obalečů v daném roce. První generace totiž zdaleka nenapáchá tolik škod.

Chemické postřiky se většinou používají jen na 2.generační stádium. Postříkejte všechny stromy několik dní po náletu, který zjistíte díky lepovým páskám (feromonové lapače CF). Mezi účinné postřiky patří insekticid Kalypso, Dimilin nebo třeba Insegar.

Základem pro pěstování chutných broskví je bezesporu výběr vhodné odrůdy a stanoviště. Pokud máte chráněné stanoviště, lze tyto stromy pěstovat i mimo nížiny. Vždy jim ale dopřejte dostatek světla, zálivky, ale také speciální hnojení. Právě u broskvoní nedoporučujeme používat univerzální hnojiva nebo dokonce čerstvý kompost či hnůj. Pokud na zahrádce nemáte lehkou úrodnou půdu, můžete si pomoci klasickým zahradním substrátem- broskvoním totiž vyhovuje neutrální pH s větším obsahem vápníku.

Broskvoně vysazujeme na jaře, protože do zimy stihnou nasadit velkém množství malých kořínků a stromek lépe přezimuje. Před výsadbou substrát vyhnojte, ale nezapomeňte rovněž na přihnojování během celé vegetační doby zejména u plodících stromů.

Hnojení vzrostlých stromů

Při dokvětu broskvoní je potřeba podpořit velikost a kvalitu plodů. Hnojením ale zvyšujeme také odolnost a celkově dobrý stav broskvoní. Vitalita stromu je základ pro růst a odolnost proti kadeřavosti i škůdcům.

Vodorozpustné hnojivo jednoduše rozmícháme ve vodě a broskvoň zalijeme. Takto vytvořený hnojící roztok použijeme 4 x za rok. Dále můžeme podpořit vstřebávání živin. Roztok Lignohumátu v barvě tmavšího čaje dáme do postřikovače a postříkáme jím listy stromu. Lignohumát je naprosto univerzální vodorozpustný balzám pro rostliny. Jako postřik na listy lze použít i na zeleninu a další ovocné i okrasné stromy.