Príma Receptář

Kalendář ochrany rostlin je pro naše čtenáře už běžnou pomůckou. Můžete si ho zakoupit i pro rok 2012 cca za 95 Kč. Je vhodný i jako vánoční dárek pro všechny pěstitele, protože shrnuje boj s chorobami a škůdci.

Pokud vám uniklo cokoliv z televizního Receptáře prima nápadů, díky tomuto kalendáři se dozvíte vše potřebné včetně přesného popisu přípravku a jeho dávkování.

Autory jsou známí propagátoři zahradničení u nás, Ing. Ludmila Dušková a Jan Kopřiva.

Obsah kalendáře ochrany rostlin

Televizní receptář prima nápadů bohužel nesmí udávat přesné názvy, výrobce a prodejce postřiků a jiných chemikálií. Jednalo by se o skrytou reklamu. Kalendář ale názvy přípravků a jejich použití udává.

Dozvíte se například, že síťnatka vytváří na listech oleandrů a jiných rostlin hnědé skvrny. Jde o její výkaly. Postřik proti síťnatce a jiným savým a žravým škůdcům musíme provést na jaře. Dále by vás mohlo zajímat, že drátovci jsou larvy kovaříků. Hlízy jimi napadené se brzy kazí a nedají se skladovat. Hlízy je možno okrájet a následně konzumovat. Proti drátovcům se bráníme tím, že důsledně střídáme plodiny a používáme jen prověřenou sadbu. Doporučujeme pozemek nechat 7 let bez brambor.

Dalším tématem může být vrtalka pórová. Pórek můžeme okrájet a konzumovat. Proti vrtalce musíme pór včas ošetřovat třeba tak, že záhon zakryjeme bílou netkanou textilií už v období května.

Léto nám pomalu končí a myši, potkani a jiní hlodavci se začínají stahovat do našich domovů, chat a chalup.

Velmi účinnou a oblíbenou formou likvidace hlodavců jsou v poslední době samoobslužné deratizační sáčky prodávané jako Liquid Bag Aroma. Jsou to přípravky ve formě měkké návnady – jde o hmotu ve formě tuhého gelu uzavřenou v papírových sáčcích po jednotlivých dávkách. Hlavní výhody tohoto přípravku jsou vysoká účinnost, odolnost proti vlhku a snadná manipulace. Tyto přípravky nejsou jedovaté, ale fungují na principu ředění krve, což má dvě výhody:

Gel je dávkován v sáčcích po malém množství – jeden sáček stačí na usmrcení jednoho potkana, nebo pěti myší, většímu zvířeti jako je pes nebo kočka nijak neublíží. Pokud například pes sežere otrávenou myš, nebo menší množství návnady, tak se mu nic nestane.

Další výhodou je, že škůdce uhyne až po 3-5 dnech od požití, což je velmi důležité při hubení potkanů, kteří jsou velmi inteligentní a opatrní – používají mladší jedince jako “ochutnávače“, a teprve potom co uvidí, že se jim nic nestalo, sežerou návnadu i ostatní.

Gelové sáčky se položí na místo výskytu hlodavců, sáčky hlodavcům velmi voní a lákají je k sežrání. Díky balení v papírových sáčcích se s návnadou velmi dobře pracuje, nelepí se, nesype, neroznáší a snadno se dávkuje.

Širokou nabídku přípravků na hubení hlodavců a jiných škůdců naleznete v obchodě www.pasti.cz

Slimáci a plzáci jsou hrozbou každé zahrady zejména v letošním mokrém létě. S přemnožením slimáků souvisí krom dostatečné vlhkosti na jaře a v létě také mírné zimy bez holomrazů. Slimáci si nyní pochutnají i na zelenině a květinách, které jim před několika lety nechutnaly. Letos se pustili do jiřin, afrikánů, ředkviček nebo třeba petržele. Slimáci mají jazyk (radulu), který je podobný struhadlu, a tak nepohrdnou ani opravdu tvrdými částmi zeleniny. Jejich přirozeným nepřítelem je například střevlík, páteříček, rejsek, žáby (ropucha) anebo třeba ježek.

Druhy slimáků a plzáků

V našich zeměpisných šířkách je několik dluhů slimáků a plzáků původních. Naše zahrady ale berou útokem i nepůvodní druhy, například plzák španělský.

Zdaleka největší škody nadělají slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum) a slimáček polní (Deroceras agreste). Těm svědčí používání insekticidů, které vyhubí jejich přizeného nepřítele-střevlíka. Nesnášejí zkypřenou půdu. Co se výskytu u nás týče, jsou v závěsu slimáček hladký (Deroceras leave), slimák největší (Limax maximus), plzák zahradní (Arion hortensis), plzák lesní (Arion rufus) a plzák žíhaný(Arion circumscriptus). Také  zmíněný plzák španělský (Arion lusitanicus).

Druhů slimáků a plzáků je opravdu mnoho. Hlavním společným znakem je, že snesou téměř jakékoliv podmínky. Nepřízeň počasí (slunečno) přečkají zahrabaní v zemi. Optimálními podmínkami je deštivo a teploty okolo 15ti stupňů.

Plzák španělský (rezavý, portugalský)

U nás se vyskytuje cca od roku 1983. Původem je z jižní Evropy, jejíž hranice ale začal brzy pokořovat. Také díky tomu je podle odborníků právem nejobávanějším plzákem rodu Arion (čeleď Arionidae), který patří mezi tzv.plicnaté plže.

Jde o poměrně dlouhého plzáka (až 13 cm), který je především barvou podobný rezavému (u nás původnímu) plzákovi lesnímu (délka až 16 cm). Plzák španělský vyhledává udržovanější zahradní kolonie s dostatkem zeleně a travin, které mu poskytnou dostatek stínu a vlhkosti. Je schopen se pohybovat rychlostí až 10 metrů za hodinu. Co se rozmnožování týče, jsou k tomu potřeba 2 jedinci-hermafrodité (každý z jedinců má samčí i samičí pohlavní orgány). Většina plzáků tohoto druhu se rozmnožuje v červnu, vajíčka (až 250 ks) kladou začátkem srpna až do konce podzimu. Vajíčka se začnou líhnout buď ještě týž rok anebo jde o tzv. přezimující vajíčka, která se vylíhnou až následující rok, kdy teplota vystoupí nad 4-5 °C.

Ze životního cyklu tohoto plzáka (a většiny ostatních) tedy vyplývá, že pokud začneme s bojem proti němu pozdě, jen zamezíme škodám na sklizni. Pokud se ale chceme zbavit i budoucích generací, musíme začít hubit tyto obtížné škůdce už během května, a tak jim zamezit v rozmnožování. Případně se můžeme pokusit vyhubit hned nastupující řadu škůdců, kteří se líhnou z vajíček. Je to běh na dlouhou trať od konce ledna do konce dubna. Dospělci u nás téměř nepřezimují.

A jak na slimáky a plzáky? O tom bude některý z následujících článků. Naši čtenáři nám totiž posílají vlastní tipy a odzkoušené nápady, jak s těmito nepříjemnými nájezdníky na zahradě zatočit.

Klasickými bylinkami do květináče je máta nebo třeba bazalka. S velkým úspěchem lze v květníku pěstovat i saturejku, rozmarýn, meduňku a pažitku. Přes léto umístíme bylinky na balkon nebo často větrané okno. V zimě je umístíme na severní okno, protože bylinky potřebují i v zimě světlo a musíme se o ně starat po celou vegetační dobu.

Bylinky hnojíme opatrně, protože pocházejí ze středomoří a původně sídlí na skaliskách. Používáme tedy přírodní organické hnojivo, které je určeno pro aromatické byliny (5ml tekutého hnojiva na 1 vody). Hnojivo na bylinky přidáváme do zálivky cca jednou za 14 dní (v zimě jednou za 3 týdny). Vůbec nehnojíme stínomilné bylinky, které jsou během zimy ve vegetačním klidu.

Bylinky přečkají zimu v menším květníku a na jaře je buď vysadíme na záhon nebo přesadíme do většího. Škůdci bylinky moc nenapadají, protože nemají rádi aromatickou vůni. Výjimkou jsou ale mšice. Chemická ochrana není vhodná právě kvůli sklizni. Je vhodné použít přírodní insekticid (například BIOOL), který nemá žádnou ochrannou lhůtu a bylinky se dají konzumovat ihned po postřiku. BIOOL je biologický přípravek proti červcům, molicím, mšicím, puklicím, sviluškám a třásněnkám a lze ho použít také na zeleninu.

Biologická ochrana

Všeobecně je potřeba říci, že biopreparáty používáme zejména jako prevenci nebo při velmi malém napadení savými nebo žravými škůdci. Pokud se škůdci přemnoží, je většina biopreparátů neúčinná a musíme přistoupit k chemickým postřikům. Hlavní výhodou ale je, že je můžeme použít také před sklizní, protože nemají žádnou ochrannou lhůtu. Další nespornou výhodou je, že BIOOL neškodí užitečnému hmyzu ani dravým roztočům, které lze využít jako další biologický boj se škůdci.

Túje a všeobecně konifery jsou velmi oblíbenými živými ploty, ale i solitérními rostlinami na moderních i klasických zahradách. I o ně ale musíme pravidelně pečovat, jinak mohou trpět řadou chorob.

Například prosychání je způsobeno nedostatkem vláhy. Dalším podstatným důvodem reznutí může být akutní nedostatek hořčíku a železa.

Můžeme použít postřik přímo na zelenou plochu rostliny. Hlavní výhoda je rychlost příjmu prvků. Nedostatek mikroprvků ale můžeme doplnit i hořkou solí, kterou jednoduše zapravíme do půdy. Nejdůležitější je totiž výživa. Pak jsou konifery mnohem odolnější proti chorobám i škůdcům.

Většinu chorob, ale i napadení škůdci můžeme pozorovat až koncem léta nebo dokonce koncem vegetačního období. V případě napadení houbovými chorobami budeme koncem léta pozorovat nezvyklé tmavé tvary. Preventivní postřik (např.přípravkem Dithane) provádíme již nyní a postřik zopakujeme ještě dvakrát-a to vždy po 14ti dnech.

V případě napadení škůdci, zejména molovkou tújovou jsou konce napadených větviček nahlodané. I příznaky napadení škůdců budeme pozorovat na konci léta, ale stříkat musíme již nyní. Doporučujeme provádět 3 preventivní postřiky (např. postřikem Decis) na konci června, začátkem a koncem července.

Molovka tújová

Molovka tújová (Argyresthia thuiella) je jedním z nejběžnějších škůdců, kteří způsobují hnědnutí, reznutí a zasychání tújí. Jde o půl centimetru velkého motýlka, který klade vajíčka právě na thujovité rostliny. Z vajíček se vylíhnou malé zelené housenky, které vyžírají chodbičky v zelených částech rostliny. Molovka se nevyhýbá ani zeravům a cypřišům. Při bližším ohledání najdete na rostlině chodbičky. Napadené části rostliny poctivě ostříhejte a spalte. Napadené stromy postříkejte začátkem léta, kdy dochází k náletu dospělých motýlů.

Rajčata pěstuje snad každý, protože jsou poměrně nenáročná a dají se pěstovat jak na zahradách, tak na balkonech nebo třeba v pytlích. Zejména během vlhkého jara a léta, rajské napadá především plíseň bramborová, která je v našich zeměpisných šířkách asi největším strašákem všech pěstitelů.

Hlavní postřik proti plísni bramborové by měl být proveden na přelomu května a června – a to systémově působícími fungicidy s dlouhou ochrannou dobou pro sběr plodů.

Během července provádíme další preventivní postřiky proti plísni bramborové. Systémové fungicidy vyměníme za kontaktní, které mají kratší ochranné lhůty. Rajčata postříkáme zejména před a po dešti. Vhodný je například kontaktní mikrogranulovaný fungicid Kocide, který je dokonce proti dešti částečně odolný. Použít lze i Acrobat.

Plíseň bramborová

Asi vás překvapí, že plíseň bramborová (Phytophthora infestans) vlastně není plísní. Jde o jiný druh mikroorganizmů, které jsou zvané oomycety. My ale budeme tuto chorobu laicky pojmenovávat plísní. Plíseň bramborová je velmi rozšířená takřka všude, kde se rajčata a brambory pěstují. Zprvu napadá stonky, listy a následně i plody. Ještě zelená rajská jablíčka začínají flekatět, dužina změkne a ztamavne. Nelze ani vykrájet zdánlivě nezasažené části plodů, protože až tmavé skvrny jsou viditelné, ale rostlina je celá prorostlá myceliem plísně.

Plíseň dokáže napáchat nemalé škody. I zarytí odpůrci používání chemie na zahrádce se neubrání měďnatým postřikům. Pomoci si také můžete změnou stanoviště. Pokud i přes veškerou snahu plíseň rostlinu napadne, pak je jasné, že nepůjde zachránit. Budete muset celou rostlinu i s ještě nedozrálými plody zlikvidovat. Nedoporučujeme otrhat zelená rajčata a nechte je „dojít“. I u nich se plíseň projeví.

Nepomůže ani pokud pěstujete rajčata a brambory odděleně, protože třebaže spory plísně přezimují na hlízách brambor, pak je roznáší vítr. Daří se jim ve vlhku, a tak zalévejte rajčata vždy ráno, nikdy ne navečer. Pro rozvoj houbové choroby je nutná přítomnost kapek vody na listech nebo stoncích, teplota není limitujícím faktorem (ale nesnáší teploty nad 30 stupňů).

Plíseň bramborovou si v posledních letech vzali na mušku nejen šlechtitelé, ale také biologové-genetici, kteří rozluštili velmi složitý genetický kód plísně bramborové. Jejich zjištění bylo šokující, protože se jedná o velmi rozmanitý organizmus, který je doslova vybaven na svou vlastní přeměnu. Plíseň bramborová dokáže reagovat na chemické postřiky i šlechtění nových odrůd brambor. Proto i pokud máte vyzkoušené nějaké postřikové přípravky, vždy raději věřte novinkám na trhu, na které ještě není plíseň rezistentní.

Klíště je velmi nebezpečný parazit lidí i zvířat. Bohužel se zdaleka neobjevuje jen v lese a na loukách. Klíšťata najdeme dnes a denně také na zahradách a v parcích. Bránit se můžete buď repelenty ve spreji nebo repelentními náramky. Zvířatům nasaďte antiparazitní obojek nebo použijte kapičku za krk. Pokud už vás ale věčné používání repelentů nebaví, můžete použít postřik proti klíšťatům, který vyhubí klíšťata a další savý hmyz v okolí domů. K-OTHRINE 25 SC je stabilizovaný suspenzní koncentrát insekticidního přípravku pro použití venku (pro hubení klíšťat, blech a komárů), ale i v bytě (pro hubení švábů, molů a podobně).

Kdy  a jak aplikovat postřik proti klíšťatům

Celoplošný nebo pásový postřik je nejlépe aplikovat v dubnu a v září, kdy se líhne druhá generace klíšťat, ale lze aplikovat i teď-a to postřikem trávníků a keříků do výšky 30 cm. Výš se klíšťata neobjevují.

Použijte ruční postřikovač a pokud je to možné, nastavte hustější postřik, který lépe pokryje celou zelenou plochu.

I přesto se doporučuje kolmý postřik, kdy každou plochu projdete dvakrát. Nikdy postřik nepoužívejte na kulturní plodiny určené ke konzumaci. Na zahrádku můžeme vstoupit hned po zaschnutí přípravku po několika hodinách. Postřik nezapomeňte zopakovat v průběhu září.

Brambory jsou nejpěstovanější plodinou na našich zahradách. Je to především z důvodu, že brambory zakoupené v supermarketech nemají dobrou kvalitu a nedají se uskladnit. Pěstování brambor není nijak náročné a vrací se k němu stále více zahrádkářů. Brambory jsou poměrně odolné, trpí jen plísní, proti které ale existují účinné postřiky. Větší starosti nám dělá mandelinka bramborová.

Mandelinka bramborová

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) patří mezi mandelinkovité brouky. Byla k nám zavlečena v době druhé světové války z Ameriky a nyní páchá na bramborových polích asi největší škody, protože se její larvy i dospělci živý nadzemními částmi bramor a vysávají cévní systém. Dospělci mandelinek přezimují zahrabaní v zemi, na jaře vylézají a kladou zespodu listů brambor žlutá vajíčka. Z těch se po několika dnech líhnou červeno-černé žravé larvy. Až se larvy dostatečně nasytí (asi za 3 týdny) dojde k podzemnímu zakuklení a vývin dospělého jedince.

Vzhledem ke snížení zelené listové plochy ožíráním, dochází k silnému oslabování rostlin, které jsou náchylnější i na houbové choroby. Hlavně ale dochází k výraznému snížení výnosnosti až o desítky procent.

Jak na mandelinku bramborovou

Samozřejmě existuje spousta rad, jak se zbavit mandelinky. Pokud máte jen malé políčko, lze je sbírat ručně. Larvy i dospělé brouky dáte do skleničky s vodou a pokud objevíte list s vajíčky, tak ho odtrhnete celý. Mandelinky nechte zahynout v uzavřené skleničce, v otevřených prostorech přežijí, jsou totiž velmi dobří plavci.

Někdo tvrdí, že mandelinkám vadí postřik mýdlovou vodou nebo kávová sedlina. Nejúčinější jsou ale chemické postřiky v době líhnutí larev. Pokud chcete mít zahrádku co nejméně zaneřáděnou chemickými látkami, zkuste například přírodní postřikový insekticid s účinnou látkou spinosad (přírodní produkt získaný fermentační činností užitečných bakterií) ve formě suzpenzního koncentrátu. Postřik je  určený k ochraně brambor, ale dokonce i révy vinné, jabloní, květáku, hlávkového zelí, růžičkové kapusty, brokolice, póru, cibule, papriky a rajčat proti mandelince a dalším žravým škůdcům. Jednoduše ho zředíte vodou.