Príma Receptář

Škůdci a houbové choroby útočí na kulturně pěstované plodiny během celé vegetace. Zejména během vlhkého léta musíme plodiny chránit. Účinnější je ale prevence. Není nic jednoduššího, než sazečku, sadbový česnek a brambory namořit ve vhodných fungicidech nebo směsi huminových a fulvo kyselin-lignohumátu.

Loni nebylo léto vhodné pro pěstování cibule. Většina cibule nebyla vhodná k uskladnění, protože cibule moc rychle rostla a měla příliš řídká pletiva. Ta byla vstupní branou pro choroby i škůdce. Pomoci nám může preventivní moření ve fungicidu s vysokým obsahem síry a draslíku. Jedná se o mořidlo Sulku.

Přípravky pro moření sazečky

Sulka je vodou ředitelné mořidlo. Naředíme koncentraci dle návodu na obalu (5% roztok). Sazečku či česnekové stroužky dáme do pláténka nebo do síťky a moříme po dobu 8-12 hodin. Po moření můžeme ihned vysazovat. Zbylé mořidlo doplníme do konve s vodou a prolijeme jím záhon vysazené sazečky. Sazečka ošetřená mořidly před výsadbou, je odolnější vůči krčkovým chorobám a mechanickým poškozením a má vyšší skladovatelnost.

Sulka je vhodná i pro použití na gladioly, lilie i drobné cibuloviny. Co se týče moření česneku, více se dozvíte ve článku o moření česneku. Sulka, jejíž výrobcem je slovenská společnost Istrochem, je v České republice poměrně špatně dostupná. Podobný, o trochu lépe dostupnější přípravek je Síra SK 520, která je také vhodná k moření cibule, česneku i okrasných cibulovin. Stačí je před výsadbou 6-12 hodin namáčet ve 4 % roztoku (použijeme 40 ml přípravku na 1 litr vody).

K moření česneku i cibulovin se doporučuje také klasický fungicid Rovral. Přípravek použijeme v koncentraci 0,4 % (použijeme 4 ml přípravku na 1 litr vody). Rovral je širokospektrální fungicidní přípravek s účinnou látkou Iprodione, který inhibuje klíčení spor a blokuje růst mycelií houbových patogenů.

Použití lignohumátu při moření brambor

Při výsadbě brambor je namoříme tak, že sypký (1 sáček na 5litrů vody) nebo tekutý lignohumát naředíme s vodou tak, aby měl barvu tmavého čaje. Brambory necháme v roztoku po dobu 2-3 hodiny a před výsadbou je necháme dobře oschnout, aby se na ně nelepila zem. Velmi důležité také je, abychom dobře připravili půdu. Tu můžeme provzdušnit rýčem nebo kultivátorem. Nejméně ale do hloubky 30 cm. Důkladně propracovat zem do hloubky je pro brambory bezpodmínečné.

Díky namoření budou brambory vitálnější a zvýší se také výnos a chuťové vlastnosti. Brambory ošetřené lignohumátem spolu s dostatkem draslíku a fosforu zapříčiní, že bude rostlina odolnější proti chorobám i škůdcům. Při výsadbě dbejte na to, že řádky by od sebe měly být 65 cm a v řádku je vzdálenost jednotlivých brambor 30-35 cm (tedy na šlápotu). Po celou dobu vegetace můžeme stříkat slabým roztokem lignohumátu. Více o pěstování brambor se dozvíte zde.

Zejména v dubnu se soustředíme na postřik stromů proti přezimujícím škůdcům, jako jsou píďalky, nebo třeba svilušky. U všech peckovin provedeme chemický postřik v době rašení, u jádrovin po do fáze růžového poupěte.

Krom postřiku stromů můžeme zakládat nový trávník. Zejména se musíme soustředit na složení semene. Druh trávníku vybíráme podle jeho zatížení, ale samozřejmě také lokality. V dnešní době totiž bez problémů seženete travní směsi pro suchá stanoviště, které obsahují především kostřavu ovčí a kostřavu rákosovitou. Travní směsi, které se hodí do namáhanějších zahrad nebo na hřiště, musí obsahovat větší množství trávy s názvem jílek vytrvalý. Tento trávník je sice velmi odolný proti zátěži, ale málo odolný proti plísním a také vyžaduje závlahu. Novinkou jsou ve světě naprosto běžné Blue grasové trávy, které mají zbarvení do modra.

Kanadské borůvky

Duben je vhodnou dobou také pro odstranění seschlých a namrzlých výhonů. Stejně tak odstraníme všechny slabé výhony, které by nám keřík zbytečně zahušťovaly. Stejně tak nízko u země seřízneme přestárlé (více než 6 let) výhony. Po odstranění všech nepotřebných výhonů přistoupíme k přihnojení granulovaným hnojivem pro borůvky. Musíme pamatovat na to, že kanadské borůvky koření mělce, takže hnojivo jen poházíme a lehce zapravíme hrabičkami.

Rozmnožování kanadských borůvek

Velmi staré keříky i při pravidelném sestřihu neudržíme věčně. Můžeme buď nakoupit nové sazenice, nebo si je rozmnožíme po vlastní ose-tzv. hřížením. K němu využijeme dostatečně dlouhý a ohebný dvouletý výhon, který mírně zkrátíme a ohneme. V tom místě mírně čistým nožem narušíme slupku větévky. Seškrabanou částí přiložíme výhon k substrátu, zajistíme drátem a zahrneme kvalitní zeminou. Výhon zakoření asi na konci léta, což poznáme podle rašení, můžeme ho odstříhnout od matečné rostliny a případně i přesadit.

Na ochranu zahradních rostlin jsme si již během let zvykli. Všichni, kteří se snaží rostliny proti chorobám či škůdcům ochránit bez chemických přípravků většinou nevypěstují vůbec nic. Zejména v jarním období ale musíme myslet i na naše pokojové rostliny, které se proti některým škůdcům dokáží je n těžko ubránit.

Škůdců na pokojovkách si většinou všimneme až v době, kdy jsou v nejčastějším případě svilušky a mšice, velmi rozmnožené. Právě tito dva škůdci napadají snad všechny pokojovky a samozřejmě také všechny balkonovky, ale také ovocné stromy a další venkovní rostliny. Nejnáchylnější jsou rostliny s měkkými stonky a listy.

Svilušky

Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) patří do rodiny roztočů, kteří vysávají živiny z cévního systému listu. Následně se na rostlině objevují první příznaky, jako jsou žluté skvrny na listech a jejich postupné usychání. Po dostatečném rozmnožení si tito roztoči tvoří na spodní straně listů jemnou pavučinu. Ta slouží pro transport těchto miniaturních, okem viditelných roztočů. Nové výhony jsou zakrnělé, listy hnědnou a zasychají.

Svilušky se rozmnožují vajíčky, která přezimující naoranžovělé samičky kladou několikrát za rok (mohou mít až dvacet generací) na listy. Sviluška je dospělá během 15ti dní. Zejména pokud mají vhodné podmínky, které jsou shodné s pokojovou teplotu i vlhkostí, se rozmnožují velmi rychle. Svilušky mají mnoho generací do roka. Ve vytápěných prostorách se rozmnožují rychle a celoročně mohou mít až dvacet generací.  Odborníci doporučují obzvláště náchylné rostliny velmi často prohlížet, protože včasná indikace výskytu je pro boj se sviluškou velmi důležitá. Následně můžeme použít chemické postřiky proti roztočům, tzv. akaricidy. Přirozenými nepřáteli, kteří jsou využíváni v biologickém boji, jsou draví roztoči čeledi Phytoseidae.

Mšice

Mšice (Brachycaudus) jsou na rozdíl od svilušek škůdci postřehnutelné lidským okem. Jedná se totiž o několik milimetrů velké škůdce, kterých je stovky různých druhů. U nás je nejrozšířenější mšice broskvová, chmelová, hnízdotvorná, jitrocelová, maková, rybízová, skleníková a další. Všeobecně ale platí, že jde o savý hmyz, který oslabuje venkovní i pokojové rostliny. Společným znakem také je rychlý cyklus rozmnožování. Venkovní rostliny chráníme většinou v období největších náletů v květnu, pokojovky stříkáme insekticidy v jarním období. Proti mšicím se dobře osvědčil i biologický boj-přirozenými nepřáteli jsou slunéčka, larvy pestřenek, zlatooček, nebo třeba entomopatogenní houby.

Jak rostliny ochránit?

V prvé řadě musíte rozeznat, jaký škůdce napadl vaše rostliny a podle toho následně zvolit zvolit vhodný ochranný postřik. Jak již bylo řečeno, proti sviluškám používáme akaricidy, proti mšicím insekticidy. Velmi důležité je také přečtení příbalové informace v balení postřiků. Důležité je vhodné naředění a také opakování postřiku, aby postihl všechny vývojová stádia škůdců.

Proti mšicím většinou postačí jeden postřik, ale proti sviluškám musíme provést tři postřiky vždy po několika dnech. Odborníci doporučují použít smáčedlo (např. Silwet Star), které přidáte v malém množství přímo k postřiku. Chemický roztok pak lépe ulpívá na rostlinách a je odolnější proti smyvu deštěm. Vhodným přípravkem proti mšicím je Mospilan 20 SP. Jde o systémově účinný insekticidní postřik s účinnou látkou Acetamiprid ve formě ve vodě rozpustného prášku určený k hubení především mšic a molic.

Proti sviluškám používáme akaricidní pří selektivní kontaktní přípravek Nissorun 10 WP. Jde o přípravek ve formě dispergovatelného prášku k hubení svilušek na pokojových i venkovních rostlinách. Rostliny stříkejte vždy v rukavicích, ve venkovním prostředí. Tento acaricid se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem (účinek v porostu až 70 dní) raná vývojová stádia svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje-právě proto je důležitý několikanásobný postřik, který ovlivní všechny generace svilušek. Zasažené svilušky následně kladou sterilní vajíčka, čímž nehrozí další generace. Přípravek navíc snadno prochází listy (tzv. translaminační účinek) a hubí vajíčka i na spodní straně listů. Nissorun lze použít i jako kombinaci s biologickým bojem, protože škodlivě neovlivňuje již zmíněné dravé roztoče Phytoseidae.

Po mrazivém začátku týdne, bychom se pomalu ale jistě měli chystat na oteplení a s ním související postřik proti kadeřavosti broskvoní. Od středy do pátku se budou nejvyšší odpolední teploty šplhat přes 8 °C a pod bod mrazu neklesnou ani v noci. Právě to je ta správná doba, kdy se v nížinách můžeme do postřiku ovocných stromů pustit. Jaký použít postřik jsme řešili ve článku Přípravky proti kadeřavosti broskvoní.

Kadeřavost broskvoní-co je potřeba vědět

Jednou z nejnebezpečnějších chorob (krom rakoviny) broskvoní, nektarinek a mandloní je bezesporu kadeřavost. Ta je způsobena houbou puchýřnatkou broskvoňovou (Taphrina deformans). Z jejího životního cyklu vyplývá, že je v případě napadení stromu nutná chemická ochrana na podzim, po opadu listů. Jedná se o první vlnu boje proti této zákeřné choroby, která napadá stromy bez rozdílu věku. V zimním období, pokud teploty vystoupí alespoň několik dní po sobě nad 8 stupňů, přichází další vlna postřiků, které opakujeme až do pučení. Toto ošetření se provádí měďnatými přípravky, které nesmí přijít na zelenou listovou plochu. Následně používáme organické fungicidy.

Kadeřavost je pro strom velmi nebezpečná infekce. Dochází k četným deformacím listů díky žlutohnědým až červeným puchýřkům. Od čepele se pak list kroutí a odpadává. Strom vynaloží velmi mnoho energie na to, aby nasadil listy nové a většinou ani nenasadí květy nebo velmi brzy opadnou. Pokud se i přesto dočkáte plodů, bude jich málo a velmi deformované, v podstatě nekonzumovatelné. Velmi silné infekce mohou dokonce strom zahubit.

Podpořte stromek v obraně proti kadeřavosti

Pokud je to možné, kupte si odolné odrůdy (např. broskvoň Amsdenova, Revita Benedikt, Redwin, Martina, či Primisima Delbart), o které dobře pečujte. Všeobecně platí, že ranější odrůdy jsou mnohem méně náchylné. Pak se ale jedná o bělomasé plody, které jsou vhodné především pro přímou konzumaci.

Zdravý stromek s dostatkem živin mnohdy odolává možnému napadení mnohem lépe. Doporučujeme hnojiva na list, po nebo těsně před opadem listů stříkejte močovinou a během vegetace alespoň jednou za měsíc zalijte stromek vodorozpustnými krystalickými hnojivy. Zejména při dokvětu broskvoní je potřeba podpořit velikost a kvalitu plodů vhodnými hnojivy pro ovocné stromy. Velmi důležitá je také půda, ve které strom roste. Broskvoním totiž vyhovuje neutrální pH s větším obsahem vápníku, proto nikdy nehnojte čerstvým kompostem, který má kyselou reakci.

Existuje i spousta babských rad, které nám údajně mohou pomoci s kadeřavostí. Pokud jste zarytým zastáncem bio postupů, zkuste na jaře stříkat odvarem z přesličky rolní a pod strom vysejte lichořeřišnici nebo zasaďte křen.

I přes všechnu naši snahu se stane, že se kadeřavost objeví i na naší zahrádce. Pak už je každá rada drahá a většinou chtě-nechtě, musíme použít chemický postřik. Tomuto tématu jsme se věnovali v minulém článku na téma kadeřavost, najdete ho zde. Dočtete se v něm, jaké přípravky na našem trhu opravdu fungují, kdy je požívat a v jaké koncentraci naředit tak, abychom se v létě dočkali velkých chutných plodů.

Třebaže obsah živin může být v půdě v dostatečném množství, nemusí být ve formě, která je pro rostliny přístupná (rozpuštěné minerální ionty). Právě nedostatek přístupných stopových prvků může rostlinám přivodit nemalé problémy, které se mohou projevovat podobně jako napadení houbovými chorobami. Výskyt poruch z nedostatku přijatelných živin je vcelku běžný jev, který ovšem rostlinu oslabuje a ta je pak náchylnější k chorobám a škůdcům. Příčinou může být i hnojivo s nevhodným poměrem živin.

Jak poznám, že jde o chybu ve výživě rostlin-chlorózy?

Poznat chlorózu od houbových chorob je poměrně jednoduché. U chloróz způsobeným nedostatkem železa ve výživě rostlin zůstává žilnatina tmavě zelená a mezi žilkami najdeme žloutenku. Chloróza není chorobou, ale poruchou v důsledku nedostatku železa. Chloróza se objevuje nejen na okrasných pokojových rostlinách a balkonovkách, ale také velmi často na citrusech a ovocných stromek. Přírůstky dřeva jetorostů ovocných stromů jsou malé, dřevo špatně vyzrává a vymrzá. Rostliny špatně nakvétají a téměř neplodí.

Jak na chlorózy?

Bránit se můžete hnojivy a postřiky se zvýšeným obsahem železa. Příkladem  takového přípravku může být Harmonie železo. S postřiky se začíná již při prvních příznacích. Hnojivo HARMONIE Železo je koncentrát se zvýšeným obsahem železa ve formě chelátu EDTA a komplexem aminocitrátu. Zajišťuje zvýšenou intenzitu fotosyntézy a odolnost rostlin na stres.

Chrání před fyziologickými poruchami způsobenými nedostatkem železa (chlorózy, světlezelené listy atd.).

Nedostatek přijatelného vápníku

Typickými příznaky jsou hořká skvrnitost (pihovitost) jablek, suché hniloby konců plodů plodové zeleniny a podobně. Vápník v přijatelné formě může chybět rostlinám i ve vápenatých půdách.

Vápník nejlépe aplikujeme postřikem na list. HARMONIE Vápník je minerální hnojivo s vysokým obsahem vápníku s dusíkem, hořčíkem a mikroprvky. Předchází nedostatku vápníku zejména v kyselých půdách, kde je vápníku málo a je pro rostliny nepřípustný. Postřik doporučujeme aplikovat zejména na jabloně, protože se zlepšují skladovací podmínky, svěžest a vybarvení jablek. Má preventivní účinky proti fyziologickým chorobám a poškození ovoce, způsobeným deficitem vápníku jako: hořká skvrnitost, propadnutí, suchá hniloba konců, hnědnutí slupky, hnědnutí okrajů listů, moučnatění, rozpad a další.

Kadeřavost broskvoní je houbová choroba způsobená houbou Taphrina deformans (puchýřnatka broskvoňová).

Jak již název napovídá, způsobuje deformaci ve formě puchýřů, které se zprvu objevují na mladých listech. Následně ke kadeřavosti čepelí listů dochází v podstatě u velkého procenta listů, které uschnou a opadnou. Protože se nám hromadily dotazy, jaké přípravky proti kadeřavosti broskvoní použít, přinášíme vám jejich základní přehled. V prvé řadě si ale musíte uvědomit, že první stříkání chemickými prostředky proti kadeřavosti je potřeba provést již v zimním období, kdy se klidové blastospory choroby probouzejí. Ovšem zdaleka se nejvíce osvědčuje jedno ošetření na podzim, jedno v zimním období a následně postřik organickými fungicidy. Blastospory, ve kterých choroba přečkává nepříznivé podmínky, je totiž velmi dobře chráněna a jeden postřik na ochranu proti propuknutí infekce zpravidla nestačí.

Kocide 2000

Jde o kontaktní měďnatý fungicid a baktericid ve vodě dispergovatelných mikrogranulí. Působí proti plísním, listovým skvrnitostem, bakteriózám a na protimrazovou ochranu stromů. Na rostlině vytváří viditelný, jemný, modrozelený, rovnoměrně rozprostřený pokryv, který je odolný smývání deštěm. V našich podmínkách se používá proti již zmiňované kadeřavosti, ale také proti plísni na bramborách.

Díky formě mikrogranulí se tento přípravek velmi dobře dávkuje. Proti kadeřavosti stříkáme celý strom v období nalévání pupenů, nejpozději na počátku rašení, když se začínají otevírat terminální pupeny (únor, březen). Na 10 litrů vody použijeme 35 g přípravku. Toto množství nám vystačí na postřik cca 5ti-10ti stromů. Odborníci doporučují používat se smáčedlem Silwet Star, které snižuje koncentraci nutnou k postřiku a pomáhá přípravku lépe ulpívat na všech částech rostliny.

Stejnou účinnou látku, tedy hydroxid měďnatý (Cu(OH)₂), můžeme najít i v dalším běžně dostupném a nám dobře známém prostředku, Champion 50 WP. Oproti Kocide se jedná o koncentrovanější přípravek, proto nám stačí na 10 litů vody 6 g přípravku. Přípravek vyniká velmi jemnou strukturou, a proto se perfektně rozpouští. Odpadají tak problémy s ucpáváním trysek postřikovačů, navíc nesedimentuje v nádržích a dobře ulpívá na ošetřených rostlinách.

Kuprikol

Kuprikol 50 opět patří mezi přípravky měďnatého charakteru. Jeho účinnou složkou je koncentrát oxychloridu mědi, který se ředí tak, že na 10 litrů vody použijeme 60 g přípravku. Kuprikol 50 lze krom kadeřavosti použít i proti dalším houbovým chorobám. Proti kadeřavosti opět stříkáme v době nalévání pupenů, kde teplota vzduchu po několik dní neklesla pod 8 stupňů.

Organické fungicidy

Organické fungicidy nám poslouží jako postřik, který následuje několik dní po ošetření měďnatými přípravky. Příkladem může být kontaktní granulovaný organický fungicid Delan 70WDG, který ředíme tak, že na 10 litrů vody použijeme 10 gramů přípravku. Jeho účinnou látkou je dithianon. Lze ho použít i jako postřik peckovin proti skvrnitosti.

Syllit 65 WP je lokálně systémový fungicid s výrazným protihoubovým účinkem. Krom kadeřavosti lze použít na strupovitost jabloní, skvrnitost a hnědnutí listů peckovin a proti černé skvrnitosti růží. Účinnou látkou je koncentrát Dodine, který se ředí v poměru na 10 litrů vody 10 g přípravku.

Dalšími chemickým přípravkem z řady organických fungicidů, které jsou na našem trhu běžně k mání, je Dithane DG Neotec.

Letošní rok byl pro pěstitele brambor doslova ráj. Díky vlhkému počasí narostly opravdu pořádně velké hlízy, což zapříčinilo nadúrodu brambor. Výjimkou tedy nebylo, že jste si mohli pořídit brambory na uskladnění již cca za 5 Kč za kilogram. Třebaže máte brambory dobře uskladněné, plesniví? Právě před Vánoci, kdy se chystáme dělat bramborový salát, začínáme zjišťovat, že jsou námi nakoupené nebo dokonce vypěstované brambory znehodnocené hnitím. Příčinou může být mokrá bakteriální hniloba.

Bakteriální hniloba brambor (Erwinia carotovora)

Tato choroba je doslova chameleónem mezi hnilobami. Může se totiž projevit akutně nebo chronicky-a to vše v závislosti na počasí. Čím je vlhčí, tím lépe a to letošní léto bylo na vlhkost opravdu bohaté. Tuto hnilobu poznáte podle toho, že při hnití hlízy vylučují vodu nebo jsou alespoň vlhké. Samozřejmě lez chorobu rozeznat ihned po napadení při pěstování. Listy se začínají kroutit, žloutnout a postupně nekrotizují.

Tato choroba je na pozemek zavlečena většinou se sadbou. Mráz ale na stanovišti tuto chorobu zničí. Proto kupte příští rok jen prověřenou desinfikovanou sadbu. Pokud už jste chorobu na stanovišti rozpoznali, velmi dobře na ni účinkuje postřik proti strupovitosti.

Hnití cibule kuchyňské

Stejně jako u brambor, může být i cibule nakažena různými druhy hnilob. Ty mohou být způsbeny nevhodným skladování. Zdaleka nejčetnější příčinou je ale krčková hniloba cibule, jejíž původcem je houba Botrytis allii (aclada)

Cibule je touto chorobou většinou nakažena již ze semínek. Jak ale poznáte krčkovou hnilobu? Bohužel až při uskladnění cibule. Na vegetačních rostlinách jsou příznaky zcela skryty. Bránit se můžete samozřejmě nákupem jen prověřeného osiva či sazečky. Velmi dobře pomáhá také moření. Pokud už se u vás tato choroba na stanovišti objevila, vždy kupujte odolné odrůdy cibule. Všeobecně platí, že jsou klasické cibule se žlutou slupkou mnohem méně náchylné.

Stejně jako u brambor je výskyt hnilob a plísní podmíněn vlhkým počasím. Cibule sice ke svému růstu vodu potřebuje, ale jen v první polovině vegetačního období.

Základními parametry pro každou pokojovou rostlinu jsou:

• Výživa
• Zálivka
• Stanoviště
• Včasný boj se škůdci

Je dobré vědět, že rostliny okrasné listem potřebují rozptýlené světlo. Všeobecně platí, že čím tmavší list, tím méně světla potřebuje. Ale každá rostlina je ale specifická. V zimě, kdy topíme, se snižuje vzdušná vlhkost a rostliny strádají. Místo klasického rozprašovače můžete použít kondicionér pro rostliny. Kondicionér díky smáčedlům vytvoří kolem rostliny vlhké mikroklima po delší dobu. Kondicionér je vhodný pro pokojovky, které snesou vlhkost na listech. Jde o fikusy, juky, palmy a podobně. Vlhkost na listech nesnese africká fialka. Té vlhkost zařídíme, pokud do vyšší misky nasypeme drenážní vrstvu (keramzit, kamínky, štěrk) a zalijeme vodou. Dbáme na to, aby se spodní část květináče nestála ve vodě.

Během zimy sice omezíme zálivku, ale rostliny nesmí přeschnout. Stejně tak omezíme i hnojení, ale ne zcela. Pokud používáte správné hnojivo pro pokojové rostliny, použijte ho cca jednou za měsíc. Rostliny ozdobné listem potřebují hnojiva s vyšším obsahem dusíku. Můžeme ho aplikovat buď v kapalné formě jako zálivku. Použít můžeme i hnojivové tyčinky, které vydrží až 2 měsíce.

Boj se škůdci na pokojových rostlinách

Pokud jsme rostliny letnili, velmi často se objeví třásněnky a svilušky. Pokud použijeme chemický postřik, vždy rostliny stříkejte mimo obytné prostory, například v garáži. Teplota prostoru by neměla klesnout pod 10 stupňů.

Velmi oblíbené jsou i lapače na všechny typy škůdců pokojových rostlin, jako jsou molice, mšice, třásněnky, ale také smutnice a vrtalky. Trojúhelníkové lapače s nevysychavým lepem koupíte v balení po pěti lepových deskách cca za 40 Kč. Jejich výrazná žlutá barva doslova láká mnoho druhů škůdců, kteří se přilepí a zahynou. Lapač jednoduše píchnete ke květině do květináče nebo zavěsíte na rostlinu. Terčík vyměňte v případě zalepení škůdci, zaprášení apod.

Tyto lepové terčíky zachycují dospělce. Proti larvám v půdě se můžeme bránit buď propařením substrátu při přesazování, nebo biologickým způsobem-hlísticemi. Ty se prodávají sušené ve formě prášku. Prášek rozmícháte ve vlažné vodě a aplikujete formou zálivky.