Príma Receptář

Čas na přesazení kaktusů je v době, kdy se květináč začíná deformovat, nebo kořínky vylézají dírami v květináči. Abychom se při manipulaci se vzrostlejšími kaktusy nepopíchali, použijeme rukavice nebo na kaktus nasadíme měkký květináček.

Při přesazování odstraníme veškerou zeminu. Pomůžeme si pinzetkou nebo malým dřevěným kolíkem. Zejména dáváme pozor na čekací kořínky. Jsou to mladé světlé kořínky, které čekají na zálivku a dávají první výživu pro jarní období. Při přesazování dáváme pozor také na druhý druh kořínků. Sloupový centrální kořen nikdy nesmíme poškodit.

Substrát pro kaktusy

Zemina pro kaktusy je poměrně specifická a vyžaduje rašelinu, kvalitní zahradní substrát a jílové složky, křemičitý nebo říční písek, hrubou antuku, zeolit a lávovou drť s jemným zrnem. Můžete ale koupit přímo namíchaný substrát pro kaktusy a sukulenty. Drenážní vrstva je ještě důležitější než u běžně pěstovaných hrnkových rostlin. Použít můžeme jemnou lávovou drť.  Drenáž zakryjeme substrátem a přejdeme k samotnému vsazení. Pokud jsou kořeny poškozeny, namáčíme je do insekticidu. Zeminu dáme asi 1 cm pod okraj. Pomůžeme si papírem a obsypeme kaktus ze všech stran. Se zálivkou klidně měsíc počkáme až do doby, kdy kaktusy přemístíme na teplé světlé místnosti. Přihnojujeme asi jednou za 3 měsíce.

Nádoby a květináče

Je lepší použít hranatý květináč. Ty se dají rovnat vedle sebe, a pokud máte kaktusů více, nezaberou tolik místa. Co se materiálu týče, doporučujeme plastové, protože jednoduše poznáme nutnost přesazení. Použijeme asi o 1 cm větší květináč.

Známe ji jako řezanou rostlinu, která ve váze dělá parádu po dlouhou dobu. Již dlouhou dobu ale můžete kultivar Anthurium scherzerianum (česky Toulitka Scherzerova), pěstovat jako pokojovou rostlinu. My vám přiblížíme pěstování této impozantní rostliny, kterou pořídíte snad v každém květinářství nebo hobby marketu. Než si ji ale pořídíte, měli byste si přečíst dnešní článek, ve kterém se budeme zabývat nároky na pěstování, ale také množení těchto rostlin s toulcovitými květy. Díky křížení mohou být tyto květy v barvě od zelené, přes růžovou, až po temně červenou.

Anthurie pochází z oblasti tropické Ameriky a s tím je nutno při pěstování počítat. Co se teploty týče, vyžadují všechny komerčně pěstované hybridy 24-27 stupňů a vysokou vzdušnou vlhkost a to až 90% (v běžném bytě je vlhkost vzduchu asi 30%). V bytech této vlhkosti tedy dosáhneme obtížně, proto rostlinu několikrát denně rosíme (nestříkáme na květy) a postavíme na misku s vodou a drenáží (květináč se nesmí dotýkat vody). Krom pěstování klasicky, v květináči, lze antúrie pěstovat i jako epifytní aranžmá z drobných botanických druhů. Takový druh pěstování se hodí jako dekorace pro terária s vysokou vlhkostí. Epifyt zaléváme ponořováním do převařené zchladlé vody (nikdy k zálivce nepoužívejte studenou vodu).

Pěstování a množení anthurie

O vhodné teplotě a vlhkosti jsme se již zmínili. Ovšem velmi důležitý je i výběr substrátu. Ten by měl být humózní, vylehčený s rašelinou, perlitem a kůrou. Můžeme přidat i látky, které zadržují vodu. Všeobecně tedy musí být substrát lehký, s vysokou schopností zadržovat vodu. Rostlina vyžaduje intenzivní světlo bez přímého slunečního záření a pravidelné hnojení vodorozpustnými hnojivy pro pokojovky jednou za 14 dní. Období vegetačního klidu je v zimním období, kdy již standardně méně zaléváme a zcela omezíme hnojení. Rostlinu není nutné zazimovat, i přes zimu vyžaduje teploty kolem 20ti stupňů.

Antúrie silně odnožují, což nám množení ulehčuje. Méně úspěšné je řízkování listů nebo dokonce výsev. Tyto dva druhy množení doporučujeme jen opravdu zkušeným pěstitelům.

Škůdci a choroby anthurií

Za některé problémy s touto rostlinou si můžeme sami. Pokud se objevují hnědé skvrny na listech, vystavili jsme rostlinu přímým slunečním paprskům, které popálily rostlinná pletiva. Pokud hnědnou špičky listů, zřejmě se jedná o důsledek nedostatku vzdušné vlhkosti a zalévání tvrdou vodou (použijte převařenou nebo dešťovou). Ovšem největším problémem jsou houbové choroby, které stejně jako anthurie potřebují k životu vlhko. Rostliny jsou často napadány puklicemi, červci, třásněnkami a sviluškami. Proti nim se účinně bráníme vhodnými insekticidy (FAST K, BIOOL).

Další kultivary vhodné pro hrnkové pěstování

• Anthurium andreanum
• Anthurium bakeri
• Anthurium crystallinum
• Anthurium magnificum
• Anthurium forgetii
• Anthurium veitchii
• Anthurium warocqueanum

Zima je v plném proudu, ale zahrádkáři se jistě těší na první jarní dny, kdy začnou sít první otužilou zeleninu. Zahrada ale může být krásná i v tuto dobu nebo za několik týdnů, kdy pod sněhem začnou vykukovat jarní cibuloviny. Kráskou mezi posly jara je ale bezesporu čemeřice, lidově sněžná růže, latinsky Helleborus, které kvetou od ledna do dubna.

Čemeřice je původem z Asie, odkud se rozšířila doslova po celém světě. Jde o zcela mrazuvzdornou trvalku, která je zelená i v zimě a krásně kvete brzy z jara. Na zahradách je k vidění v barvě bílé nebo nachové. Ovšem znalci moc dobře vědí, že barvy jejich květů jsou od zelené, přes bílou a růžovou, až po tmavě fialovou. Krom již zmíněných, poměrně velkých miskovitých květů se zajímavým středem (záleží na druhu: 3-5 cm) je čemeřice dekorativní i svými členitými listy.

Pěstujeme čemeřici

Čemeřice je poměrně nenáročná trvalka, která ale vyžaduje polostín a propustnou humózní půdu s přídavkem malého množství vápence. Různé druhy čemeřice buď koupíte v zahradnictví, nebo rozmnožíte dělením ihned po odkvětu-a to dvěma způsoby. Celý trs vyhrabejte ze země a rozdělte na jednotlivé části případně od mateřské rostliny, nebo rýčem oddělte odkopek. Ostatně dělení čemeřice snáší velmi dobře. Přežije odkopek s minimálně čtyřmi pupeny-a ty se sází cca 35 – 40 cm od sebe.

Kam čemeřici zasadíte, si velmi dobře rozmyslete, protože těžce snáší přesazování. Pokud pravidelně neodstraňujete odkvetlé květy, čemeřice ráda vysemení. Jde tedy o další způsob množení (pozor, semena jsou jedovatá).

Výsev semen čemeřice

Zralá semínka posbírejte cca v období června. Zejména doporučujeme vysévat čemeřici smrdutou, která snáší mnohem hůře dělení než jiné, běžně pěstované druhy. Posbíraná semena necháme nabobtnat v malém množství vlažné vody. Po dvou hodinách semínka poházíme na standardní výsevní substrát a umístíme na 2 měsíce do teploty okolo 20ti stupňů.  Na další 2 měsíce pak přemístíme misku do teploty jen 10 stupňů. Po zbytek vegetační doby dbáme na teplotu asi 14 stupňů. Semena klíčí velmi pomalu a první rostlinky se začnou objevovat asi za 9 měsíců. Na květy si počkáte 3-5 let.

Během kvetení v lednu až dubnu vyžaduje v nemrazivých dnech pravidelnou zálivku, v létě jí přemokření naopak škodí, protože může docházet k rozvoji plísňových a houbových chorob. Nejzávažnějším problémem při jejím pěstování bývají slimáci, kterým čemeřice velmi chutná. Navíc je pěstována ve stínu, kde se daří i slimákům.

Stejně jako jarní cibuloviny, se i čemeřice hodí k rychlení. Z krásných květů se tak můžeme těšit i během prosince a čemeřici využít na dekoraci vánočního stromu.

Druhy čemeřic

Velmi vyhledávanými jsou původní, botanické druhy. Pro začínající zahrádkáře jsou ale nejvhodnější hybridní druhy, které jsou kříženy tak, aby vznikly krásné, a při tom nenáchylné kultivary. Asi nejrozšířenější je Čemeřice východní (Helleborus orientalis). Na stinných zahradách je velmi vyhledávanou rostlinou, nejlépe se jí daří pod jehličnatým porostem.

• Čemeřice černá (vánoční)(Helleborus niger) s čistě bílými květy
• Čemeřice smrdutá (Helleborus foetidus) se žlutozelenými květy
• Čemeřice Atrorubens s purpurově červenými květy
• Čemeřice Burgunder Blut s velmi tmavými až purpurovými květy
• Čemeřice Sirius se žlutými květy
• Čemeřice Taurus se světle růžovými květy

Novinkou mezi pokojovými rostlinami je například kaktus s papírovými trny, které si dokonce můžete pohladit. Dobrou zprávu máme také pro milovníky Afrických fialek, protože byla vyšlechtěna kadeřavá varianta–kadeřavý oceán. Pokud máte rádi pokojovky ozdobné listem, jistě se u svého oblíbeného dodavatele informujte na novou odrůdu Homalomeny. Jde o Homalomenu camouflage. Její jméno je příznačné, protože je velmi podobná difenbachii. Rovněž její nároky jsou podobné, ale nejedná se o rychle rostoucí, jedovatou rostlinu. Homalonema má tužší listy a je celkově kompaktnější.

Pokojové orchideje

Většina začátečníků jistě zná orchideje Phalaenopsis, o kterých jsme se zmínili v několika minulých článcích. Pokud vás tato odrůda neuspokojuje, zkuste křížence. Ostatně kříženců orchidejí je desítky tisíc (botanických druhů asi 25 000 druhů). Velmi zajímavý je fakt, že orchideje vznikají jako hybridní rostliny vzniklé křížením v rámci rodu, ale také křížením napříč dvěma až třemi rody.

Křížením rodu Miltonia a Oncidium vzniká perfektní pokojový hybrid, který má podobné nároky jako Phalaenopsis. Jedná se o Miltonidium. Tato orchidej má velké množství drobných květů. Pěstuje se jako phalaenopsis, jen je o trochu náchylnější, protože nemá tak tuhé listy a více chutná škůdcům. Tato orchidej skloubí vlastnosti svých rodičů, o kterých se dozvíte níže.

Orchideje Miltonia

Tato skupina čítá do šestnácti druhů. Jejich domovinou jsou vysoké stromy deštných pralesů Jižní Ameriky. Tyto orchideje jsou na vzdušné vlhkosti závislé epifytické druhy. Některé druhy se ale dají pěstovat také v květináčích. Tento druh je vzpřímený, s většími květy. K dostání je asi 12 druhů, které se dají pěstovat v umělých podmínkách. Orchideje z této rodiny jsou pro svou variabilitu velmi žádanými pro křížení. Ani odborníci se mnohdy v tolika druzích orchidejí nevyznají a těžko rozlišují hybridní a vzácné původní botanické druhy.

Dalším křížencem orchidejí této skupiny je velmi populární Miltoniopsis, která potřebuje pro svůj život také vysokou vzdušnou vlhkost.

Orchideje Oncidium

Orchidejí, které patří do této skupiny je více než 600 druhů, které jsou pro přehlednost řazeny do sekcí. Orchideje z některých sekcí nepotřebují tak vlhký vzduch a nepotřebují vyšší nadmořské výšky a rovněž se dají pěstovat v nádobách. Oncidia mají poměrně náchylné, měkké listy.

Pokud se jednotlivých botanických druzích, ale také o běžně pěstovaných hybridech chcete dozvědět více, určitě doporučujeme knihu Orchideje od A do Z. Jedná se o praktickou publikaci pro všechny milovníky čeledi vstavačovitých.

Stevia rebaudiana (Bertoni) je známá a v zahradnictvích prodávána jako sladká tráva nebo také sladké zelí. Něco málo jsme se o stévii dozvěděli v jednom z minulých článků, ten najdete ZDE. V dnešním článku se zaměříme především na pěstování této tropické rostliny, kterou znali a využívali již Indiáni.

Stévii pěstujeme zejména pro obsah sladkých glykosidů jako je steviocid a rebaudiosid. Ty jsou výrazně sladší než cukr, ale na rozdíl od cukru neobsahují žádné kalorie, a proto se hodí pro redukční dietu nebo pro všechny, kteří trpí cukrovkou.

První rostlinku si kupte v zahradnictví nebo hobby marketu. Rostlina bude výborně prospívat, pokud ji při teplotě stálých 15 stupňů přesadíte na stinný, závětrný záhon s propustným substrátem. Pak má stévie mnohem větší obsah sladkých glykosidů než v případě, kdy ji pěstujete v květináči či truhlíku. Ovšem i tento způsob je možný. Rostlina potřebuje vydatnou zálivku, v žádném případě nesmí vyschnout.

Zazimování stévie

Sklizeň se doporučuje v případě plně vyvinutých, nepoškozených a nenapadených lístků cca v druhé polovině léta. Z jedné rostliny dostaneme ¼ až ½ kg lístků, které lze použít do čaje či kávy, do jídel nebo na pečení-a to čerstvé, sušené či mražené. Na podzim zcela určitě musíte rostlinu uklidit, při 10 ti stupních shazuje lístky, při 5ti stupních hyne. Přes zimu potřebuje letněná rostlina teplotu 8-12 stupňů a poměrně radikální řez. Rostlinu seřízneme asi 8 cm od země, mírně zaléváme a na jaře, až začne obrážet, přihnojíme klasickými hnojivy nebo hnojivy na bylinky. V panelákovém bytě uchováme rostlinu stejně jako u klasických pokojovek. Rostlina neshodí lístky, přihnojíme i na podzim a často zaléváme, takto poroste i v zimě.

Množení sladké stévie

Dá se množit generativně semeny nebo vrcholovými řízky. Vyzrálé řízky zasadíme do písku či perlitu. Lépe uděláte, pokud použijete práškový růstový stimulátor. Rostlina zakoření asi za 3 týdny a přepíchneme jí do klasického květináčku se substrátem pro pokojové rostliny. V druhé polovině května přesadíme na záhon nebo necháme ve větších květináčích.

Mnoho z nás dostalo pod vánoční stromeček nádherně kvetoucí orchidej pro dámy, které mají rády kytky to je jeden z nejhezčích dárků. Při koupi nové orchideje byste ale měli dbát na několik základních pravidel. Ne vždy se nám totiž podaří koupit rostlinu v dobrém stavu. Mnoho supermarketů nabízí orchideje druhu Phalaenopsis v akci již za cenu kole stokoruny. Takové rostliny jsou ale v dosti zuboženém stavu a u začínajícího pěstitele jen málokdy přežijí.

V každém květinářství nebo hobby marketu by měl být každý květináč opatřen popisem s celým názvem rostliny a základními pokyny pro pěstování. Všeobecně méně náchylné a tudíž jednodušší na pěstování jsou různí kříženci.

Při nákupu nové rostliny se zaměřte především na listy. Ty musí být pevné, zelené bez jakýchkoliv skvrn a poranění. Vzdušné kořeny by měly koukat z průhledného květníku s četným perforováním na spodní části. Musí mít šedou barvu s vitálně zelenými špičkami. Substrát by měl být z větších kousků, bez šedavého povlaku. Nesmí být příliš přemokřený a rostlina v něm musí pevně držet. To je příznak dobrého prokořenění. Na druhou stranu by rostlina ve stejném kontejneru měla být aspoň rok. Nekupujte tedy rostliny, které očividně potřebují přesadit.

Cena orchidejí

Cena je závislá na druhu, velikosti a stáří rostliny. Většinou kupujeme orchideje s plně vyvinutým květem, ty se jako dárek hodí nejlépe a navíc máme jistotu, že si domů nepřineseme barvu, kterou již máme. Pokud chcete ušetřit, můžete si zakoupit mladé rostlinky, které pokvetou v následujících třech letech, anebo již odkvetlé rostliny. U těch se z květu můžeme při dobrém zacházení těšit asi za půl roku.

Mnohem dráž vás přijdou čisté botanické druhy, tedy bez křížení. Pěstování těchto čistých hybridů je ale mnohem složitější. Jsou náchylnější na škůdce i choroby. Zahubit je může dokonce i voda z vodovodu, průvan a podobně. Zdaleka nejdražší jsou ale rostliny oceněné na některé z mezinárodních výstav. Ty poznáte podle vysoké ceny a lze je sehnat většinou u soukromých pěstitelů. Takové rostliny nesou zkratku FCC, AM, GM, SM nebo BM.

Pokud si kupujete nevšední druhy, vždy si schovejte štítek s latinským názvem. To vám usnadní hledání způsobu pěstování v literatuře nebo na Internetu. Pokud se o daném druhu orchideje chcete dozvědět více, doporučujeme publikaci Orchideje od A do Z.

Vánoce jsou tradiční svátky a patří k nim i tradiční rostliny jako je vánoční kaktus nebo vánoční hvězda. Jde o rostlinu s dekorativními listy. Dříve jsme se těšili ze sytě červených, v dnešní době seženete vánoční hvězdu se žlutým, bílým či růžovým olistěním (viz fotogalerie dole). Vybrat si můžete i z krepatých, stromkových a miniaturních odrůd. Při výběru si rostlinu dobře prohlédněte. Měla by být v dobré kondici a mezi barevnými lístky by se měl krčit malý, nenápadný, právě nakvétající květ. Už latinský název napovídá, že jde o nejkrásnější vánoční rostlinu

Většina z nás si zvykla, že si každý rok před Vánoci pořídí hvězdu novou. My vám ale poradíme, jak si ji uchovat do dalších let. Bude mnohem mohutnější. Každý rok totiž vyžene další stonek.

Jak pěstovat Vánoční hvězdu

Výše jsme se dozvěděli, na co se soustředit při výběru rostliny. Jaké podmínky ale rostlina potřebuje, abychom se z ní těšili po dlouhou dobu?

Vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima) nebo také Kristova koruna roní jedovaté mléko a může popálit i pokožku. Je to trvalka pocházející z Mexika a jako k trvalce se k ní také musíme chovat. Nejlépe se jí bude dařit, pokud jí umístíme do chladnější místnosti (18-20 stupňů) ne nad topení a ne blízko okna, kterým větráme. Hvězda nesnáší ani krátkodobé teplotní šoky. Hvězdě dopřejte dostatek rozptýleného světla, pravidelnou zálivku (substrát by měl být stále vlhký) převařenou vodou pokojové teploty a časté rosení.

Když malý nenápadný květ opadne, celou rostlinu nechte několik týdnů odpočívat omezením zálivky. Následně ji seřízněte a nechte výhony jen asi 10 cm dlouhé. Dejte ji do chladnější světlé místnosti, omezte zálivku. Na začátku léta hvězdu přesaďte, pravidelně zalévejte a přidávejte hnojivo pro pokojové rostliny. Pokud máte možnost, nechte ji na balkoně, výborně jí prospívá letnění.

Abyste se přes Vánoce opět potěšili z barevných listů, je nutné rostlině cca od října zkracovat světelnou periodu. Delší temnostní fáze totiž iniciuje zbarvení listů. Tmu docílíte zavřením rostliny do skříně alespoň na 14 hodin denně nebo si můžete vyrobit jednoduchý papírový kornout, který na ni každý den po dobu dvou měsíců umístíte.

Každý rok bude mít hvězda o jeden výhon navíc. Pokud ho na jaře seříznete, můžete ji takto poměrně jednoduše rozmnožovat. Hlavní nevýhodou ale je toxické mléko, které většina rostlin z čeledi pryšcovitých vytváří. Vzhledem k nízké ceně rostlin doporučujeme sazeničky vždy koupit. Může se tedy jednat o sezónní rostlinu.

Chyby při pěstování

Pokud začnou během vegetační doby žloutnout listy, vystavujete rostlinu příliš teplému suchému vzduchu. Rostlinu postavte do misky s vodou, kam nasypete štěrk, kamínky nebo keramzit. Dno květináče nesmí stát ve vodě. Takto dopřejete rostlině vlhké mikroklima. Pokud se začínají kroutit listy, může se jednat o následek studeného průvanu. Vánoční hvězdy nesnášejí výkyvy teplot. Dbejte na ochranu rostliny i při přenosu z obchodu domů.

Pokud jsou listy lepkavé, použijte postřik na mšice vhodný pro pokojové rostliny. Použít můžete i lepové terčíky.

Vánoční hvězda-fotogalerie

Základními parametry pro každou pokojovou rostlinu jsou:

• Výživa
• Zálivka
• Stanoviště
• Včasný boj se škůdci

Je dobré vědět, že rostliny okrasné listem potřebují rozptýlené světlo. Všeobecně platí, že čím tmavší list, tím méně světla potřebuje. Ale každá rostlina je ale specifická. V zimě, kdy topíme, se snižuje vzdušná vlhkost a rostliny strádají. Místo klasického rozprašovače můžete použít kondicionér pro rostliny. Kondicionér díky smáčedlům vytvoří kolem rostliny vlhké mikroklima po delší dobu. Kondicionér je vhodný pro pokojovky, které snesou vlhkost na listech. Jde o fikusy, juky, palmy a podobně. Vlhkost na listech nesnese africká fialka. Té vlhkost zařídíme, pokud do vyšší misky nasypeme drenážní vrstvu (keramzit, kamínky, štěrk) a zalijeme vodou. Dbáme na to, aby se spodní část květináče nestála ve vodě.

Během zimy sice omezíme zálivku, ale rostliny nesmí přeschnout. Stejně tak omezíme i hnojení, ale ne zcela. Pokud používáte správné hnojivo pro pokojové rostliny, použijte ho cca jednou za měsíc. Rostliny ozdobné listem potřebují hnojiva s vyšším obsahem dusíku. Můžeme ho aplikovat buď v kapalné formě jako zálivku. Použít můžeme i hnojivové tyčinky, které vydrží až 2 měsíce.

Boj se škůdci na pokojových rostlinách

Pokud jsme rostliny letnili, velmi často se objeví třásněnky a svilušky. Pokud použijeme chemický postřik, vždy rostliny stříkejte mimo obytné prostory, například v garáži. Teplota prostoru by neměla klesnout pod 10 stupňů.

Velmi oblíbené jsou i lapače na všechny typy škůdců pokojových rostlin, jako jsou molice, mšice, třásněnky, ale také smutnice a vrtalky. Trojúhelníkové lapače s nevysychavým lepem koupíte v balení po pěti lepových deskách cca za 40 Kč. Jejich výrazná žlutá barva doslova láká mnoho druhů škůdců, kteří se přilepí a zahynou. Lapač jednoduše píchnete ke květině do květináče nebo zavěsíte na rostlinu. Terčík vyměňte v případě zalepení škůdci, zaprášení apod.

Tyto lepové terčíky zachycují dospělce. Proti larvám v půdě se můžeme bránit buď propařením substrátu při přesazování, nebo biologickým způsobem-hlísticemi. Ty se prodávají sušené ve formě prášku. Prášek rozmícháte ve vlažné vodě a aplikujete formou zálivky.